Blíží se konec Amazonského pralesa? V Brazílii se zase kácí ve velkém

Míra destrukce Amazonského pralesa se oproti minulému roku zvýšila o 60 %. Mnozí to považují za první výsledky antienvironmentální politiky současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Největší deštný prales na světě začíná během posledních dvou měsíců pociťovat změny, které kontroverzní prezident zavedl poté, co v lednu nastoupil do funkce.
deštný prales
deštný prales
archiv a pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z pozorování Brazilské kosmické agentury (INPE), státní instituce, která prales pomocí svých satelitů monitoruje, vyplývá, že letos v červnu bylo vykáceno 769,1 km² pralesa. To se rovná destrukci plochy o velikosti 1,5 fotbalového hřiště každou minutu, každý den. V Brazílii se nachází více než dvě třetiny plochy Amazonského pralesa. Environmentální skupiny viní brazilského prezidenta.

Za rok 2018 ztratil prales v Brazílii plochu 7 900 km², což odpovídá více než jednomu biliónu pokácených stromů. Marcio Astrini z brazilské pobočky Greenpeace vidí vinu hlavně v politice. „Míra destrukce, která už byla vysoká a nepřijatelná, se ještě zvýšila. Většina odpovědí, které tento nárůst vysvětlují, je politická. Ze středu brazilské moci přicházejí konstantní stimuly pro environmentální zločiny páchané na Amazonském pralese,“ řekl pro CNN.

Astrini už v zimě varoval před nešetrnou politikou Jaira Bolsonara. „Budoucnost pro klima a Amazonský prales nevypadá dobře. V sázce jsou opatření, která historicky pomáhala odlesňování zastavit,“ prohlásil po prezidentově zvolení.

Jeho varování se ukázalo jako oprávněné, když pouze několik hodin po převzetí mandátu umožnil brazilský prezident další kácení Amazonského pralesa tím, že předal zodpovědnost za chráněné přírodní oblasti do rukou Ministerstva zemědělství. To je údajně velice silně ovlivněno lobbisty z řad dřevotěžařů a farmářů, kteří o těžbu a podnikání v chráněných oblastech dlouhodobě usilují. Ti teď využívají zredukovaných kontrol a zmenšeného dohledu nad ohroženým lesem.

Podle serveru Mongabay bylo letos od února do května uloženo o 34 % méně pokut za nelegální těžbu dřeva než za stejné období v roce 2018. Jde o nejmenší číslo za posledních 11 let. Tohoto kradeného dřeva bylo zabaveno pouze 40 kubických metrů oproti 25 000 z loňska. Brazilskému Úřadu pro životní prostředí byl zkrácen rozpočet o 23 milionů dolarů. Nově musí také dopředu oznamovat čas a místo všech přepadových kontrol nelegálních dřevorubců.

Brazilské Ministerstvo životního prostředí se světovým médiím odmítá k celé věci vyjádřit.

Toho, kdo situaci v Brazílii dlouhodobě sleduje, nemůže Bolsonarovo počínání překvapit. Koneckonců pouze naplňuje sliby ze své předvolební kampaně. Svými antienvironmentálními výroky je všeobecně znám.

„Ještě před vstupem nového prezidenta Bolsonara do funkce jsme zaznamenali nárůst kácení a ilegálních záborů půdy, která patří domorodým komunitám. Ten trend dodnes pokračuje a v posledních měsících mizí pralesy v Brazílii nejrychleji za posledních minimálně 10 let. Bolsonaro navíc plánuje řadu opatření, které mají Amazonii ještě víc otevřít průmyslu, takže vyhlídky pro největší světový prales a jeho obyvatele nejsou vůbec dobré,“ říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.  

Evropským lídrům se zhoršení situace v Brazílii moc nelíbí. Emanuel Macron řekl před červnovým setkáním zástupců zemí G20, že pokud Brazílie vycouvá z Pařížské dohody, Francie s ní na oplátku nepodepíše plánovanou obchodní dohodu. „Je to jednoduché. Chceme po našich farmářích, aby přestali používat pesticidy, žádáme firmy, aby vytvářely méně emisí. To všechno je oslabuje z hlediska konkurenceschopnosti. Takže ze dne na den nezačneme přijímat zboží ze zemí, které tyto snahy nerespektují,“ řekl francouzský prezident. Francie už letos jednou mluvila proti obchodnímu vyjednávání mezi EU a USA, kvůli rozhodnutí Washingtonu o tom, že USA z Pařížské úmluvy o klimatu vycouvá.

Amazonský prales je často označován za „plíce světa“, jelikož produkuje 20 procent kyslíku v atmosféře. V rámci dlouhodobých snah o zpomalení globálního oteplování je tento jihoamerický gigant považován za nepostradatelný. Mimo to se jedná o domov obrovského počtu druhů rostlin a živočichů.

Postupné kácení stromů není v Brazílii nic nového. Poté, co v roce 1995 zmizelo více než 29 000 km² lesa, se míru destrukce podařilo postupně zmírnit. Nejnižšího bodu dosáhla v roce 2012. Od té doby opět stoupá. Na vině jsou podle National Geographic především obrovské dobytčí ranče a sójové farmy.

Reklama
Reklama