Po demisi prezidenta Evo Moralese, viceprezidenta Alvara Garcii a obou předsedů komor parlamentu se v Bolívii ujala vlády místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová. Jmenovala se dočasnou prezidentkou, přestože jmenování nebyl přítomen dostatek zákonodárců.
52letá Áňezová se ujala vedení země s tím, že se odvolávala na ústavní klauzuli, že v případě demise uvedených představitelů je to právě ona, kdo má řídit Bolívii. Poslanci Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS) jednání bojkotovali a označili ho za protiprávní. Áňezová oznámila, že hodlá co nejdříve uspořádat prezidentské volby. Uvedla: „Vystoupili jsme z jedné z nejtemnějších epizod naší demokratické historie. Ti, kteří způsobili škodu nebo spáchali zločin, budou souzeni bohem a spravedlností.“ Slíbila zákonodárcům strany MAS bezpečnost. Přitom podle kanceláře generálního prokurátora bylo zatčeno více než 30 zvolených zákonodárců.
Největší federace odborových svazů v zemi hrozí neurčitou stávkou, pokud politici a občanští vůdci nedokážou obnovit pořádek. Katolická církev žádá zákonodárce o zajištění míru a bezpečnosti.
Exprezident Evo Morales, který se již nachází v Mexiku, odtud oznámil, že bude pokračovat v politické aktivitě.
Označil krok Áňezové za „nejvychytralejší a nejkatastrofálnější puč v historii země“. Když exprezident vystoupil z letadla na mexické půdě, před novináři prohlásil: „Dokud budu živ, zůstanu v politice. Dokud žiji, bude boj pokračovat.“
Útěk Evo Moralese do Mexika nebyl vůbec jednoduchý. Nejprve byl let opožděn díky příznivcům prezidenta. Již domluvené tankování pohonných hmot v Peru bylo na poslední chvíli odepřeno a organizátor útěku, mexický ministr zahraničí Ebrard, musel let přesměrovat do Paraguaye. Zde pomoc zajistil argentinský prezident Alberto Fernandez.