Bombardování Čech a Moravy koncem války a v květnu 1945 letadly spojenců

Bylo slunné ráno  29. srpna roku 1944 a stovky lidí nepřežily nálety spojeneckých bombardérů na Ostravu. Do akce bylo tehdy nasazeno čtyři sta bombardérů Consolidated B-24 Liberator („Osvoboditel") americké 15. letecké armády. Je dnes poněkud nepochopitelné, proč se cílem nestaly průmyslové nebo vojenské objekty, místo toho bomby padaly na střed města a kvůli tomu zahynulo přes pět set civilistů.
Americká letadla bombardující v roce 1944
Americká letadla bombardující v roce 1944

reklama

Po Ostravě se cílem pro americké bombardéry stala i jiná města, kde byl soustředěn průmysl nebo kde byly rafinérie. Například v říjnu 1944 došlo k bombardování Zlína. Bombardování si vyžádalo desítky lidských životů, poškozeny byly desítky domů, úder zasáhl i Velké kino ve Zlíně, které tehdy bylo svou kapacitou největším kinem u nás. Stejně jako v případě Ostravy bylo pro akce nad Zlínem vytipováno exkluzivní počasí. K dalším městům, která byla zasažena bombami spojenců, patří například Kolín, Pardubice, Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem, Kralupy nad Vltavou nebo Brno. V Brně se údajně  jednalo o takzvaný nouzový shoz bomb a zahynulo zde na pět set Brňanů.

Nálety spojenců se zaměřily také na Plzeň, na kterou se sesypalo 896 tun bomb z asi dvou set letadel. Byl to necelý měsíc před koncem války, kdy ve dvou dnech v noci ze 16. na 17. dubna 1945 prožilo město jeden z nejničivějších spojeneckých náletů, ve kterém zahynulo 124 Plzeňanů a cílem mělo být nádraží. Další dva nálety 18. dubna si vyžádaly 146 obětí. 25. dubna zaútočilo pět set amerických letounů na Škodovy závody, spadlo 970 tříštivých a 16 tisíc zápalných pum, které zničily sedmdesát procent objektů závodu.

Důvodem bombardování škodových závodů bylo, že se jednalo o poslední provozuschopnou velkou zbrojovku v nacistické moci a zde vyráběné zbraně měly sloužit k ústupu vojsk protivníka do takzvané alpské pevnosti. Navíc v té době nikdo nevěděl, kdy válka skončí.

Zde jsme vyjmenovali některá neznámější nejvíce bombardovaná místa v České republice, ale míst bylo daleko více. Bomby poznalo také Záluží u Litvínova, když se od 12. května 1944 stalo cílem útoků bombardérů. Letadla ale útočila rovněž na Cheb nebo také na některé železniční uzly nebo prostějovské letiště.

Zvláštní kapitolou v bombardování spojenců hraje Praha. V únoru 1945 došlo k velkému omylu u spojenců, záměně Drážďan s Prahou a 14. února bomby spojeneckých letadel padaly především na území Prahy 2. Následkem tohoto bombardování zemřelo přes 700 lidí. Místo nad Drážďany zamířil svazek 62 letadel nad Prahu. Mnohým letcům bylo divné, když se ocitli nad Prahou a bomby shodili raději na Benešovsku. Celkem bylo shozeno 250 bomb, a to v kobercovém náletu od Radlic přes zmiňovanou Prahu 2 až na Žižkov a zničeno bylo 183 budov. 25. března 1945 došlo k druhému útoku spojenců, a to na strategické cíle - továrny ČKD v Libni, Vysočanech a na nedaleká letiště ve Kbelích a v Letňanech. Při tomto útoku bylo usmrceno 235 osob, a to nejvíce v Kbelích, kde lidé utíkali do polí a zasáhly je střepiny z bomb určených pro zásah letadel na letišti.

O čem se dříve málo mluvilo, bylo bombardování sovětskými letadly 8. a 9. května. „O desáté hodině přiletěla nad zdejší prostor skupina ruských letadel a poněvadž Roudnicí nad Labem procházely proudy ustupujícího vojska, respektive vojáků, kteří se již vzdali, domnívali se pravděpodobně letci, že jde o pravidelnou armádu, k jejímuž napadení byli povoláni, a svrhli proto větší počet trhacích bomb.“ To je zápis z četnické kroniky v Roudnici nad Labem. Proč se sovětská armáda rozhodla k bombardování? Kurátor Michal Plavec z Národního technického muzea to mnohokrát vysvětloval, mimo jiné v České televizi: „Někde v okolí Drážďan se slavilo. Byl tam velký banket, tancovali tam sovětští národní umělci, všichni se bavili. Najednou ale vystoupil maršál Koněv a řekl: Němci nám utíkají, to nemůžeme dovolit, my jsme zvítězili, jsou to naši zajatci - a poslal do vzduchu skoro všechny piloty, co měl k ruce, i když v tu chvíli ne úplně střízlivé.“

Tak se stalo, že největší nálet sovětských letadel zažila zejména Mladá Boleslav s Roudnicí, přes něž procházely německé, estonské a litevské jednotky z frontové linie. Počet padlých těchto vojáků nikdo nezná, ale obětí z mladé Boleslavi bylo po několika vlnách bombardování nejméně 148.

Mirko Radušević

reklama

reklama