Britský filozof Scruton prohrál boj s rakovinou. Za dob komunismu vedl „bytové semináře“ v Praze

Ve věku 75 let zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na vlastních internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.
Britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton
Britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton
Twitter.com/Roger_Scruton

Scruton podle listu The Daily Telegraph během své kariéry vydal kolem 50 knih. Působil i jako poradce britské vlády a v roce 2016 získal rytířský titul za své služby filozofii a vzdělávání.

Na činnosti podzemní univerzity se Scruton podílel v letech 1979 až 1989 a spolu s dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Patří rovněž mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa, která vznikla v britském akademickém prostředí a jejímž cílem bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu.

V roce 1985 byl z Československa vypovězen

Do komunistického Československa konzervativní intelektuál sám jezdil až do roku 1985, kdy ho zatkla Státní bezpečnost a kdy byl ze země vypovězen, aniž se mohl vrátit. Znovu přijel až v roce 1990 po pádu komunistického režimu. Své zážitky z normalizačního Československa a s tehdejšími disidenty shrnul v románu Notes from Underground, který pod českým názvem Zápisky z podzemí vyšel v roce 2015.

Jako uznání přínosu české vědě a vzdělanosti byl Scrutonovi v roce 2004 udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel jej v roce 1998 vyznamenal Medailí za zásluhy.

Podzemní univerzita byla iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Po jeho smrti na následky policejních výslechů se iniciativy ujal Julius Tomin, který koncem roku 1978 zaslal prosbu o pomoc a spolupráci britské univerzitě v Oxfordu. V roce 1979 v rámci podzemní univerzity poprvé vystoupila britská filozofka Kathleen Wilkesová. Později se spolupráce rozšířila a vznikla Vzdělávací nadace Jana Husa. Po jejím vzoru byly vytvořeny podobné instituce na univerzitách v dalších zemích, například ve Francii, v USA nebo v Kanadě.

Poctu Scrutonovi vzdávají i čeští politici

Na britského filozofa vzpomínají i čeští politici prostřednictvím svých sociálních sítích. Například Alexandra Udženija (ODS) uvedla, že to „byl hlavně velký člověk, zastánce svobody a skutečný konzervativec, který se naučil i bravurně česky, aby našemu národu mohl pomáhat.“

K jeho úmrtí se vyjádřil předseda ODS Petr Fiala nebo europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Europolslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) jeho památce věnoval modlitbu.

reklama