Budeme brzy jíst „kultivované maso“ vyšlechtěné v misce? Podle některých by to bylo efektivnější a humánnější

Tělo zvířat se neskládá pouze ze svalů - tedy masa, které převážně jíme - ale z vnitřních orgánů, kostí a kůže, které většina lidí nekonzumuje. Chov zvířat vyžaduje také potravu, vodu, prostor, určité zacházení. Zemědělci na jejich chov vynakládají velké množství energie a zdrojů a vzniká množství odpadu. Vědci věří, že humánnější, méně nehospodárné a efektivnější by bylo produkovat pouze ty části zvířat, které člověk spotřebuje, uvedl server Daily Mail.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

S buněčnou biologií a tkáňovým inženýrstvím je možné vypěstovat výlučně svalovou a tukovou tkáň. Takovému masu se pak říká „kultivované maso“. Vědci poskytují v rámci výrobního procesu buňkám stejné „vstupy“ potřebné k růstu, jako se dostávají zvířatům venku: živiny, kyslík, vlhkost a molekulární signály od svých buněčných sousedů.

Zatím v raných fázích vývoje

Technologie kultivování masa je stále v raných fázích vývoje. Prototypy jsou zatím upravovány tak, aby zvládaly výzvy komercializace. To znamená, že v prvních fázích vědci zvládají vytvořit maso podobné například mletému (tedy hamburgeru).

Už nyní se však bioinženýři zaměřují na větší výzvu: strukturované kousky masa jako jsou steaky nebo kotlety. Každý takový kousek je maticí svalových a tukových buněk, propletených krevními cévami a zapletený pojivovou tkání. Svalové buňky jsou plné proteinů a živin, zatímco tukové buňky - logicky - tuku. Cévy zase během života zvířete zásobují prostřednictvím krve tkáně živinami a kyslíkem, zatímco po porážce dodává krev masu jedinečné chuťové nuance.

Carnivore diet aneb čistě masová dieta: Extrém nebo cesta ke zdraví?

Carnivore diet aneb čistě masová dieta: Extrém, nebo cesta ke zdraví?

Svalové a tukové buňky lze vyvinout v Petriho misce

Největší výzvou pro výzkumníky buněčného zemědělství je napodobit tuto komplexní strukturu masa od základů směrem výše. Svalové a tukové buňky lze pěstovat v Petriho misce, ale krevní cévy a pojivová tkáň se spontánně negenerují, tak jako je tomu u živého tvora.

Proces výroby masa probíhá tak, že vědci vezmou malé množství skutečné tkáně z krávy, prasete nebo kuřete a izolují jednotlivé buňky. Potom bioinženýři vloží buňky do plastových nádob a dodávají jim živiny, kyslík a vlhkost za udržování tělesné teploty. Buňky pak pokračují přirozeně ve svém dělení, dokud nepokryjí celý dostupný povrch. Výsledkem je pak zaplněná vrstva buněk, která po zastavení svého dělení začne zrát. Svalové buňky se spojí a vytvoří dlouhá svalová vlákna, zatímco tukové buňky vyprodukují lipidy.

Hamburgry, párky nebo klobásy již lze vytvořit

Vědci poté dokáží zkombinovat tyto buňky dohromady tak, aby vytvořily masné produkty, jako jsou hamburgery, párky nebo klobásy. Ale bez krevních cév a pojivové tkáně se nelze dopracovat třídimenzionálních tkání, které jsou nutné pro strukturované části masa, jako jsou steaky, prsíčka nebo slanina.

K překonání této výzvy vědci mohou využít některých biomateriálů pro replikaci struktury a funkcí cév a krve (přenos živin a kyslíku) a pojivových tkání (pro organizaci a texturu). Za jak dlouho budou vědci schopni vytvořit flákotu masa k nerozeznání od poraženého zvířete, to nám zatím neprozradili.

Reklama
Reklama