Budeme muset kvůli přesunu výstavby nových reaktorů z Temelína do Dukovan po roce 2035 dovážet elektřinu z ciziny?

Česká přenosová soustava (ČEPS) varuje, že po roce 2035 České republice hrozí nedostatek elektrické energie.  V tomto roce má začít postupná odstávka čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany z důvodu vypršení jejich životnosti. Pokud se do té doby nepodaří zprovoznit nové jaderné bloky, bude ČR muset kvůli stabilitě systému dodávek proudu elektřinu dovážet z ciziny.
Jaderná elektrárna Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany
cez.cz

reklama

V materiálu, který byl koncem roku 2018 projednán ve vládě, Výbor pro jadernou energetiku upozornil, že projekty dostavby nových bloků v Dukovanech a v Temelíně jsou již nyní ve skluzu a nabírají další zpoždění. Nejrychleji by bylo možné začít stavět v Temelíně, který má na nové jaderné bloky platné povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Pro dva nové temelínské bloky má ČEZ i platné územní rozhodnutí a kladné stanovisko z procesu posuzování dopadů na životní prostředí (EIA). Vláda se ale rozhodla stavět v Dukovanech, pro něž všechny tyto dokumenty teprve musí být vyrobeny.

„Při přípravě nového jaderného bloku se stát zaměří na jednu lokalitu, a to v Dukovanech. Smlouva státu s dceřinnou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce,“ sdělil poslancům vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl na Mezinárodním energetickém fóru, které ve čtvrtek 21. 2. 2019 uspořádal ve Sněmovně její Hospodářský výbor.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) jeho slova potvrdil s tím, že současná vláda respektuje rozhodnutí předchozího kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). V něm byl Andrej Babiš ministrem financí. „O tom, že se bude stavět v Dukovanech, rozhodla minulá vláda. My to respektujeme,“ řekl Babiš. Na náš dotaz na rizika zpoždění výstavby a z toho plynoucího nedostatku elektřiny kvůli tomuto rozhodnutí premiér odkázal na vládního zmocněnce Míla.

V Temelíně by se mohlo stavět dříve

Vládní výbor pro jadernou energetiku přitom loni ve svém materiálu upozornil ministry, že jaderná elektrárna Temelín má na dostavbu dvou bloků souhlasné stanovisko z procesu posuzování dopadů na životní prostředí. Temelínská procedura EIA byla vypracována v roce 2013 a platí až do roku 2020. Experti v dokumentu pro vládu zdůraznili, že temelínská EIA má vypořádané i mezinárodní řízení se sousedními zeměmi, které je v případě atomových reaktorů povinné. Pro dva nové temelínské reaktory vydal v roce 2014  Státní úřad pro jadernou bezpečnost souhlas s umístěním jaderného zdroje, který platí do konce roku 2020. ČEZ má podle materiálu výboru pro jadernou energetiku pro výstavbu dvou nových rektorů v Temelíně i platné územní rozhodnutí. Ze všech povolovacích řízení chybí temelínské stavbě pouze stavební povolení.

Ministři současné vlády tento dokument formou usnesení vlády „vzali na vědomí“. Na rozhodnutí předchozí vlády, na jehož rizika materiál upozorňuje, však nic nezměnili. V minulém volebním období vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodla, že stavět by se mělo v Dukovanech. I když by se tím celé povolovací kolečko muselo provést znovu. Dukovany totiž nemají žádný z „glejtů“, nutných k zahájení stavby. Proces stavební přípravy je v jejich případě prakticky na začátku. Pro Dukovany byl proces posuzování vlivu na životní prostředí zahájen až v roce 2016. Jednání se SÚJB o povolení nového jaderného zdroje byl zahájen až v roce 2017. S jejich ukončením se počítá až v roce 2021. Vládní zmocněnec ale poslancům přiznal, že to také může být až v roce 2024. V případě komplikací, které lze očekávat v důsledku napadání rozhodnutí ve správním řízení ekologickými aktivisty.

Bývalý předseda představenstva a generální ředitel ČEZu a dnes vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl rovněž odmítl komentovat rizika plynoucí z přesunutí investice do nových reaktorů z Temelína do Dukovan. „Bylo to politické rozhodnutí ministrů. My za něj neneseme odpovědnost. Ptejte se politiků,“ řekl Míl.

Velmi vyhýbavě se k otázkám rizik souvisejících s přeložením výstavby z Temelína do Dukovan vyjádřila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO). „Asi to souvisí s tím, že dostavba nových bloků má přinést v místě stavby práci více než 10 tisícům lidí. Po dokončení nových bloků by mělo v elektrárně a návazných provozech získat trvalou práci více než 4 tisíce lidí,“ řekla Nováková.

Zmařená práce mnoha lidí

Informace o hrozícím nedostatku elektřiny není nijak nová. ČEPS na něj upozorňuje vládu již několik let. Česká vláda premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD) na tato upozornění zareagovala v roce 2001 poté, kdy německá vláda kancléře Gerharda Schrödera (SPD) rozhodla o odstavení všech německých jaderných elektráren do roku 2022. Rozhodnutí o odstavení německých jaderných elektráren ve spolkové vládě prosadil tehdejší menší koaliční partner Zelení 90. Po pádu Schröderovy vlády v roce 2005 bylo toto rozhodnutí novou vládou kancléřky Angely Merkelové (CDU) zmrazeno na 12 let. Po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě však spolková vláda v roce 2011 opětovně rozhodla, že Německo ukončí provoz jaderných elektráren k roku 2022. Merkelová současně  prosadila ve vládě i rozhodnutí o útlumu uhelných elektráren do roku 2030. V důsledku obou kroků hrozí nedostatek elektřiny na celém evropském trhu. Což může vyvolat velký růst cen elektřiny.

V reakci na rozhodnutí Schröderovy vlády uložila Zemanova vláda ČEZu urychleně připravit dostavbu Temelína. Dokumenty pro dostavbu dalších temelínských reaktorů připravovaly stovky lidí v ČEZu i na státních úřadech několik let. Vše bylo připraveno tak, aby vláda v letech 2006 až 2010 mohla vyhlásit soutěž na dodavatele - a aby se v návaznosti na to mohlo začít stavět. Podle původního záměru měl Temelín běžet na plný výkon čtyř bloků od roku 2025. Nyní je jasné, že před tímto datem stavaři ani jedinkrát nekopnou do země.

Miliardy v komíně

Přípravné práce zpomalil nástup druhé vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), v níž byl ministrem životního prostředí Martin Bursík (SZ). Na nátlak Zelených vláda po celou dobu svého fungování odkládala rozhodnutí o stavbě nových reaktorů. V roce 2006 měl přitom ČEZ připraveno v rezervních fondech více než 100 miliard korun, které byly postupně nastřádány na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.  Podle původního záměru, který ČEZu uložily předchozí vlády, měl podnik do rezerv odkládat část nerozděleného zisku. Během povolovacích řízení by si podnik podle původního plánu touto cestou na dostavbu nových jaderných bloků našetřil. Podle výpočtu vládního výboru pro jadernou energetiku by dva nové jaderné bloky měly stát asi 240 miliard korun.

Po zablokování dostavby Temelína však byly připravené peníze utraceny při nákupu výrobních a rozvodných podniků na Balkáně. A při nákupu velkých projektů solárních a větrných elektráren, kdy ČEZ kupoval celé firmy. Budování řady z těchto solárních firem přitom bylo vyšetřováno policií. Dnešní vedení ČEZu se k odpovědnosti za  tehdejší rozházení miliard na dostavbu nových bloků nehlásí. „Všechny nákupy byly odsouhlaseny dozorčí radou,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. V dozorčí radě podle něj měl stát jako většinový vlastník firmy vždy většinu tvořenou zástupci různých ministerstev.

Pád vlády zhatil soutěž

Tendr na generálního dodavatele dostavby Temelína byl vyhlášen vládou Petra Nečase (ODS) v roce 2011. Soutěž byla vypsána jako otevřená a podle zákona o veřejných zakázkách. Premiér Nečas při všech státních návštěvách, kde jednal o Temelíně, ujišťoval, že řízení bude pouze o ekonomické výhodnosti pro ČR. A že bude otevřené a nikdo nebude vylučován z politických důvodů. To zdůraznil i při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řada ekonomů, odborníků na jadernou energetiku a expertů na soutěžní právo v té době upozorňovala, že v otevřeném výběrovém řízení by mohla vyhrát ruská skupina Rosatom ve spojení v konsorciu s českými firmami.

Těsně před vyhodnocením soutěže a vyhlášením výsledků však roce 2013 Nečasova vláda padla. Po pádu Nečasovy vlády bylo výběrové řízení na dostavbu Temelína zrušeno. Nyní se začíná prakticky od začátku. Původní výběrové řízení mělo být ukončeno v roce 2014 vyhlášením vítěze výběrovou komisí. Po něm mohlo následovat odvolání neúspěšných uchazečů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a eventuální soudní žaloba proti jeho rozhodnutí. ÚOHS obvykle přešetřuje veřejné soutěže rok až dva. Soudní přezkum jeho výroků trvá 2 až 4 roky. Podle toho, zda se účastníci odvolávají až k Nejvyššímu správnímu soudu. I v případě přezkumu soutěže ÚOHSem a následného soudního přezkumu jeho rozhodnutí by však bylo možné do roku 2020 začít stavět. To by umožňovalo stihnout zprovoznění nových reaktorů do roku 2035, kdy má začít odstávka stávajících bloků v Dukovanech.

Řehtání úředního šimla

Celé úřední kolečko, které bude v případě nových reaktorů pro Dukovany nutné absolvovat, popsal vládě dokument Výboru pro jadernou energetiku. Experti v něm upozorňují, že podle „optimistického scénáře“ - pokud by všechna úřední řízení běžela bez komplikací, lze očekávat vydání stavebního povolení nejdříve v letech 2023 až 2025. Žádosti o stavební povolení však musí předcházet územní řízení a povolení SÚJB k umístění atomového zdroje. Analýza Výboru pro jadernou energetiku, kterou vláda vzala na vědomí, přitom varuje, že všechna řízení jsou zranitelná odvoláními a soudními žalobami podle správního řádu. Mohou je vznášet různé subjekty. Od obyvatel v blízkosti staveniště, přes ekologické organizace, až po neúspěšné uchazeče v tendru na dodávky prací.

Celá věc je podle dokumentu navíc komplikována nutností mezistátního vypořádání připomínek i se sousedními zeměmi. Vládní výbor pro jadernou energetiku vypracoval variantní harmonogram průběhu povolovacích řízení a stavebních prací. Z něj vyplývá, že spuštění prvního nového jaderného bloku může být při odvoláních odsunuto až k roku 2040. Což by znamenalo, že ČR bude muset po postupném odstavování jaderných bloků v Dukovanech  několik let dovážet elektřinu ze zahraničí.

Ani tento termín však nemusí být konečný. Proces výstavby nových bloků může zkomplikovat i úřední kolečko na výstavbu navazující infrastruktury. Na staveniště bude třeba dostat velmi těžké nadrozměrné náklady - jako jsou turbíny a reaktorové nádoby. K jejich přepravě bude muset být  upravena dopravní cesta. Experti z vládního výboru upozorňují, že na všechny stavební úpravy cesty k elektrárnám bude třeba rovněž provést potřebná povolovací řízení.

Martin Kunštek

reklama

reklama