Ukrajinci, a zejména pravicoví extrémisté, považují Stepana Banderu za bojovníka za nezávislost Ukrajiny a za protivníka zahraničních okupantů. Zejména Rusko však považuje Banderu za spolupracovníka a spojence nacistů. Ukrajinská společnost je v názoru rozdělená. Včera její část oslavovala Banderovy 111. narozeniny.
V roce 2010 prezident Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, což vyvolalo v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali také mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce. Po roce nejvyšší správní soud prezidentský dekret zrušil a titulu byl Bandera zbaven.
Před rokem ukrajinský parlament vyzýval prezidenta Petra Porošenka, aby Banderovi vrátil titul Hrdina Ukrajiny. To se však nestalo.
Včera se v Kyjevě konal za účasti přibližně necelých dvou tisíc sympatizantů ultrapravice pochod k oslavě 111. narozenin Bandery. Stejná manifestace, pochod se svíčkami a pochodněmi, proběhla ve Lvově, kde lidé navíc položili květiny k jeho památníku.
Demonstrující mimo popsaných pochodní nesli ukrajinské vlajky a transparenty s politickými hesly. Směřovali do centra města na Náměstí nezávislosti a provolávali hesla: „Sláva národu - smrt nepřátelům“, „Ukrajina především“, „Sláva Stepanovi Banderovi“ a „My jsme Bandera“. Především se jednalo o zastánce a příslušníky extrémistických stran „Svoboda“, „Kongres ukrajinských nacionalistů“ a známá organizace „Pravý sektor“.
Pro ilustraci vnímání Bandery mnohými na Ukrajině citujme, co řekl Svajtoslav Šeremeta vedoucí historického výzkumného centra „Dolja“ pro Rádio Svoboda: „Ctíme ukrajinského hrdinu a vůdce Stepana Banderu, který svým životem dokázal, že musíme neustále bojovat za Ukrajinu každý den.“
Bandera vyvolává na Ukrajině rozpory. Jedni jej považují za hrdinu, vůdce ukrajinských nacionalistů, který vyhlásil samostatný ukrajinský stát. Druzí si všímají toho, jak jeho povstalecká armáda UPA spolupracovala s wehrmachtem a vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, když navíc byli zabíjení Židé a volyňští Češi – Volyňský masakr. Bandera byl nakonec gestapem zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Žil od roku 1946 v exilu v Mnichově a v říjnu roku 1959 jej u vchodu do jeho domu v Kreittmayrstraße zavraždil ruský tajný agent.