Češi letos poprvé brali více než obyvatelé Řecka. Na evropský průměr však stále nedosáhnou

Podle výroční studie GfK Kupní síla Evropy 2018, která mapuje kupní sílu 42 evropských zemí, si Česko letos v pořadí zemí podle úrovně disponibilního příjmu v přepočtu na obyvatele polepšilo o tři pozice. Aktuálně je na 23. místě, což je 33,6 % pod celoevropským průměrem.

V roce 2018 měli podle mezinárodního srovnání Evropané k dispozici pro svou spotřebu, případně pro úspory, celkem 9,7 trilionů EUR. Průměrný Evropan má tedy disponibilní příjem ve výši 14 292 EUR na rok (asi 370 tisíc korun).

Na vysoký evropský průměr si však „sáhnou“ pouze obyvatelé 17 evropských států. Jedná se ale vesměs o státy západní a severní Evropy, z bývalých zemí východního bloku není v této skupině ani jedna země.

Nejvíce si polepšili státní zaměstnanci

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 8,6 % na 31 851 korun, což by na evropský průměr stačilo. Z hrubé mzdy jsou ovšem zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Statistici letos kromě jiného upozornili, že ve druhém čtvrtletí výrazně rostly mzdy v oborech, ve kterých dominuje stát. Nejvíce, a to o 13,1 %, stouply mzdy v kultuře. Kulturní pracovníci pobírali v průměru 28 142 korun, což je 88 % celonárodního průměru. Druhý nejrychlejší mzdový růst - o 12,3 % - byl patrný ve vzdělávání (30 177 Kč) a o 12 % ve zdravotní a sociální péči (33 439 Kč), o něco méně ve veřejné správě a obraně (o 11,2 % na 36 349 Kč).

Nejrychleji rostou platy v oborech, kde o mzdách nerozhoduje poptávka či produktivita, ale politici a termíny voleb, uvedl analytik společnosti Deloitte David Marek. Mzdy přitom již nyní rostou výrazně rychleji než produktivita. "Na jedné straně je pozitivní fakt, že rostoucí mzdy přispívají k růstu životní úrovně. Na straně druhé je ovšem zřejmé, že současným tempem nemůže růst mezd pokračovat," poznamenal.

Česko patří mezi země s nejrychleji rostoucí kupní silou

Nejvyšší kupní silou disponují v Evropě obyvatelé Lichtenštejnska se 458 % evropského průměru, následuje Švýcarsko a Island. Na opačném pólu figurují východoevropské země - Moldávie s necelými 13 % evropského průměru a Ukrajina (9,2 %).

Česko patřilo v roce 2018 v rámci Evropy mezi země s nejrychleji rostoucí kupní silou. Předstihlo Slovensko, Lotyšsko a Řecko, které v předchozím roce v tomto ukazateli ČR předčily. V případě Řecka se tak stalo vůbec poprvé od roku 1990.

Polsko se aktuálně v žebříčku nachází na 29. místě, Maďarsko třetí desítku uzavírá.

„Zvýšení průměrné kupní síly obyvatel České republiky v roce 2018 je dáno jednak ekonomickým růstem, významnou měrou se však vůči zbytku Evropy projevilo také zvýšení kursu koruny vůči Euru, umožněné zrušením měnových intervencí ČNB v dubnu předchozího roku,“ říká konzultant GfK František Diviš.