Nejméně neřestní jsou ve skladbě své spotřeby Nizozemci, Němci (v obou případech 3,2 procenta neřestných spotřebitelských výdajů) a Rakušané (3,3 procenta).
Údaje je třeba brát s jistou rezervou, neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová, hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích EU či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti. Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU. Například Slováci ale utrácí ze neřesti výrazně méně než Češi, pouze 5,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom se zřejmě odráží i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci.
V pořadí podle výdajů za jednotlivé neřesti vévodí Evropské unii v oblasti útrat za prostituci Maďaři, kteří za ni dají 0,9 procenta svých spotřebitelských výdajů. Pro srovnání, Češi pouze 0,2 procenta. Nejvyšší výdaje za drogy pak vykazují Italové (1,5 procenta) a Irové (1 procento). Češi dají za drogy 0,4 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. Za tabák ovšem Češi utrácí 4,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom je v EU předčí pouze Lucemburčané s 5,6 procenta. Za alkohol utrácí nejvíce Estonci (5,2 procenta), následují Lotyši (4,9), Litevci (4,0) a Poláci (3,5). Češi jsou s podílem výdajů za alkohol „až“ pátí s 3,3% podílem. Zde ovšem roli hraje pověstně levné české pivo, jehož láce je ještě zřetelnější ve vztahu ke kupní síle Čechů.
Lukáš Kovanda
