Češi patří podle čerstvých údajů Eurostatu k národům Evropské unie, které vůbec nejvíce utrácejí za „neřesti“. Tedy za prostituci, drogy, alkohol a tabák. Podle nejnovějších mezinárodně srovnatelných údajů, které zveřejnili statistici Evropské unie, české domácnosti v roce 2017 utratily za výše uvedené položky 8,2 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. „Trumfli“ je pouze Lucemburčané, kteří za neřesti utratili devět procent své celkové spo
Nejméně neřestní jsou ve skladbě své spotřeby Nizozemci, Němci (v obou případech 3,2 procenta neřestných spotřebitelských výdajů) a Rakušané (3,3 procenta). Údaje je třeba brát s jistou rezervou, neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová, hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích EU či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti. Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU. Například Slováci ale utrácí ze neřesti výrazně méně než Češi, pouze 5,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom se zřejmě odráží i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci. V pořadí podle výdajů za jednotlivé neřesti vévodí Evropské unii v oblasti útrat za prostituci Maďaři, kteří za ni dají 0,9 procenta svých spotřebitelských výdajů. Pro srovnání, Češi pouze 0,2 procenta. Nejvyšší výdaje za drogy pak vykazují Italové (1,5 procenta) a Irové (1 procento). Češi dají za drogy 0,4 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. Za tabák ovšem Češi utrácí 4,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom je v EU předčí pouze Lucemburčané s 5,6 procenta. Za alkohol utrácí nejvíce Estonci (5,2 procenta), následují Lotyši (4,9), Litevci (4,0) a Poláci (3,5). Češi jsou s podílem výdajů za alkohol „až“ pátí s 3,3% podílem. Zde ovšem roli hraje pověstně levné české pivo, jehož láce je ještě zřetelnější ve vztahu ke kupní síle Čechů.
Lukáš Kovanda