České děti konzumují méně sladkostí, více ovoce a zeleniny, přesto tloustnou

Více než pětina českých školáků ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Jejich počet rok od roku roste. Paradoxem je, že naopak stoupá počet dětí, které častěji sáhnou po ovoci nebo zelenině. Alespoň jeden kus ovoce sní zhruba polovina jedenácti až patnáctiletých, v případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Zjistila to studie výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci, týkající se života a návyků českých dětí.
Více než pětina českých školáků má nadváhu
Více než pětina českých školáků má nadváhu
archiv a pixabay.com

reklama

„Podle této studie, která probíhala na vzorku 13 tisíc dětí z 230 škol, vyplývá, že více než pětina českých školáků ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézních, a bohužel v meziročním srovnání počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Zlepšují se naopak stravovací návyky dětí, dospívající jedí více ovoce a zeleniny a dokonce je to více, než v jiných státech Evropy. Navíc sladkostí jedí stále méně, což je pozitivní trend. Častější problémy se zvýšenou hmotností mají přitom chlapci nežli dívky, a to jak v případě nadváhy, tak i v případě obezity,“ zmínil k číslům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. Zatímco nyní trpí nadváhou 17 procent patnáctiletých hochů a obezitu jich má 8,1 procenta, před pěti lety jich mělo nadváhu zhruba 16 procent a obezitu pět procent. Děvčat s nadváhou je nyní asi desetina a s obezitou zhruba 3,3 procenta, v roce 2014 jich mělo nadváhu zhruba sedm procent a obezitu 3,6 procenta. Čísla naznačují, že se situace oproti roku 2002 zhoršila. Autoři výzkumu přitom zároveň zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nijak nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde dokonce o dvě pětiny.

Jsou však děvčata, která se často srovnávají s modelkami, a ty se pak považují za tlusté, přestože je jejich váha naopak v normě. Podle průzkumu se takto hodnotí až pětina dívek. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ podotknul Michal Kalman z výzkumného týmu olomouckých vědců (Institut aktivního životního stylu).

Nadměrná hmotnost je častější u chudých

Podle něj je ale zajímavé, že vyšší riziko obezity bývá v chudších rodinách: „Děti z hůře situovaných rodin trpí třikrát více obezitou než děti, které vyrůstají v bohatších rodinách. V chudých rodinách je to přes devět procent dětí s obezitou, v lépe situovaných rodinách jsou to tři procenta.“

Ve výzkumu tým olomouckých vědců zaměřil svou pozornost i na druhý pól. „A zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ uvedl Kalman.

Podle ministerstva zdravotnictví bývá nadváha a obezita často spojená s chronickými nemocemi. Proto se snaží podporovat pohybové aktivity školáků jak to jen jde. „Zdravě jíst a více se hýbat. Ono to zní banálně, ale je třeba to stále připomínat, neboť v konečném důsledku to může dětem zachránit jejich budoucí zdraví. Dnes zhruba 70 procent výdajů z veřejného zdravotního pojištění jde na léčbu chronických chorob jako je diabetes a podobně. Máme milion diabetiků a jejich počet stále stoupá,“ připomněl v této souvislosti ministr Vojtěch.

Cukrovka je považována za celosvětovou epidemii 21. století...

Za posledních deset let přibylo 15 procent diabetiků. Svému lékaři ale v případě hypoglykémie zavolá jen jeden z pěti

„Pracujeme na strategii Zdraví 2020, která obsahuje akční plán zaměřený na zvýšení úrovně pohybové aktivity a snížení sedavého chování. Obsahuje osm strategických oblastí zaměřených na různé oblasti lidského života, v rámci kterých je na zvýšení úrovně pohybové aktivity potřeba pracovat. Tento plán se zaměřuje nejen na dětskou populaci, ale na populaci celkově," přidala se náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Podáváme i luštěninový hamburger

Tloušťka dětí vzniká často z nedostatku pohybu. Překvapivé však je, že ti „aktivní“, kteří častěji sahají po mobilním telefonu a postují, také častěji sportují. Odkazuje na to podle Kalmana jiná studie olomoucké univerzity. Odborníci doporučují, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků - nic je nestojí, když děti budou chodit do škol občas pěšky.

Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. „Potěšilo nás, že u třináctiletých a patnáctiletých jsme zaznamenali skoro třetinový pokles každodenní konzumace sladkostí oproti datům z roku 2010,“ vyzdvihl Kalman. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

„Jsme rádi, že politici zmírnili pamlskovou vyhlášku, protože zákazy nejsou dobrou cestou,“ uvedla v této souvislosti ředitelka Základní školy Eden v Praze 10 Jana Churáčková. Škola podporuje projekt Státního zdravotního ústavu (SZÚ) „Zdravá školní jídelna“ a nese osvědčení od SZÚ „Škola podporující zdraví“. „Děti by měly už na škole vědět, co je BMI, potřebují vědět, co je zdravý nákup a jaké potraviny obsahují tuky a sacharidy,“ vysvětlila Churáčková.

Škola Eden se ve školní jídelně snaží dětem vařit „zdravá jídla“, přestože by si nejradši dali hranolky a hamburgry. „Často řešíme problematiku ryb a luštěnin, které jsou jedny z nejméně oblíbených pokrmů a snažíme se je podávat jinou formou. Hledáme metodiky, jak zaujmout v názvu pokrmu, aby strávník pochopil, z čeho se jídlo skládá. Takže třeba podáváme luštěninový hamburger, působíme přitom na dětskou zvědavost, ale i tak se často setkáváme s tím, že chtějí nakonec omáčku a knedlíky,“ přiblížil ředitel školních jídelen Prahy 10 Jaroslav Vrtiška.

Projekt SZÚ Zdravá školní jídelna se od roku 2014 zaměřuje na kvalitu podávané stravy v rámci systému školního stravování. Je postaven na třech základních pilířích: vzdělaný personál školní jídelny, edukovaný a informovaný strávník a motivující pedagogický sbor a vedení školy. Zapojilo se do něj již 228 školních jídelen.

Ve všední den nesnídají

Z výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci také vyplynulo, že školáci mnohdy nesnídají. Proto například některé ze škol dětem dopoledne připravují svačiny.

„V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti snídá už jen 42 procent,“ uvádí průzkum s dovětkem, že o víkendu snídani do svého denního plánu školáci pravidelně řadí.

„Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?“ zauvažoval nad čísly Kalman.

Konference pro novináře se konala netradičně – na venkovním sportovišti hned vedle ZŠ Eden, kde děti hrály míčové hry a nezdálo se, že by se někomu do „běhání za mičudou“ nechtělo.

Olga Böhmová

reklama

reklama