Vyšší Brod, Jindřichův Hradec, Rokycany nebo Dolní Dvořiště či Želízy. To je jen malý výčet obcí v Česku, které získaly v uplynulých pěti letech nejlepší rating.
Celkem 95 obcí získalo v každém z uplynulých pěti let nejlepší možný rating - „A“. Pouze 9 z těchto výjimečně dobře hospodařících obcí má přitom více než 1 000 obyvatel. Žádná z těchto obcí neměla v roce 2018 dluh počítaný podle metodiky Ministerstva financí, stojí ve zprávě společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
"Rating obce je výsledkem výpočtu statistického modelu, do kterého vstupují rozpočtová a účetní data všech obcí za několik let. Základem je 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů, které mají přiděleny váhy podle svého významu.Mezi finanční ukazatele patří likvidita, zadluženost, podíl dotací a příjmech a další. Mezi nefinanční ukazatele patří například míra nezaměstnanosti v okresu, průměrný příjem v kraji, index stáří v obci," sdělila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Téměř čtvrtina obcí byla vloni ve výborné nebo velmi dobré kondici, IRating se v uplynulém roce zlepšil v pěti krajích, nejvíce pak v Ústeckém a Pardubickém kraji, k nejvýraznějšímu zhoršení došlo v Karlovarském kraji a v Libereckém kraji. Až 8 % obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Bez dluhů je nyní asi polovina z více než 6200 obcí v Česku. Zbylé hospodaří s dluhem přibližně 47 miliard korun. Počet obcí s rizikovým hospodařením se meziročně zvýšil o dva procentní body.
"Přestože jsme v uplynulém roce zaznamenali méně obcí s příkladným hospodařením a zhruba stejně obcí s rizikovým hospodařením, kondice obcí jako celku zůstala na velmi dobré úrovni. Je to především z toho důvodu, že hospodaření řady obcí se sice meziročně mírně zlepšilo, ale ne natolik, aby si polepšily o celý jeden ratingový stupeň,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Finanční obtíže zažívá jen několik málo obcí. Do problémů se nedostaly primárně kvůli řádnému nesplácení bankovních úvěrů, nýbrž v důsledku špatně připraveného podnikatelského záměru (nevhodný obchodní partner, přecenění vlastních sil apod.) nebo vracení dotací po nedodržení podmínek dotační smlouvy, sdělila Kameníčková.
Vysoká likvidita a nízká závislost na dotacích - to jsou společné rysy obcí s nejlepším ratingem. Nejlépe hospodařily obce na Vysočině a v Královéhradeckém kraji, naopak nejhůře obce v Olomouckém kraji a v Ústeckém kraji. Na rekordních 242,2 miliardy korun, tedy o 26 miliard korun, vzrostly příjmy obcí, zároveň se ale meziročně zvýšily jejich výdaje, a to o 38 miliard korun, což bylo oproti roku 2017 o pětinu víc. A o 16 miliard korun - na celkových 164 miliard - se zvýšily se i běžné výdaje obcí, které slouží především na financování každodenního provozu. Radost mohou mít i občané, protože vzrostly o 22 miliard korun i investice do rozvoje obcí.
„Obce v uplynulém roce investovaly do svého rozvoje třetinu svých příjmů, tedy podobný podíl jako v letech 2009, 2010, 2014 nebo 2015. Díky rekordně vysokým obecním příjmům však byly tyto investice přibližně o 15 % vyšší než ve zmíněných letech,“ říká Kameníčková.
Analýzu hospodaření obcí provádí každoročně společnost CRIF na základě dat portálu informace o obcích.
Adam Novotný
