České školství dostatečně nepodporuje žáky - cizince. Jazyková bariéra jim brání ve studiu

Děti, které nepochází z České republiky, nebo se zde narodily, ale jejich rodiče neumí česky, se ve školních lavicích tuzemských škol potýkají s problémy. Na nedostatky v systému upozorňuje ombudsmanka Šabatová. Ministerstvo školství ale chce, aby se žáci učili česky především sami bez pomoci státu.
České školství dostatečně nepodporuje žáky-cizince. Jazyková bariéra jim brání ve studiu
České školství dostatečně nepodporuje žáky-cizince. Jazyková bariéra jim brání ve studiu
pxhere.com

reklama

V minulém školním roce usedlo do lavic v českých školách celkem více než dva miliony žáků, z nichž téměř 90,5 tisíce (4,44 %) tvořili cizinci. Ti ale kolikrát neumí vůbec - nebo jen trochu - česky. Mají tak nižší šanci na studijní úspěch, a to i v případě, že se jedná o mimořádné talenty.

Jde zpravidla o děti v mateřských, základních a středních školách. V nich je asi polovina všech cizinců studujících v Česku. Zbytek studuje na vysokých školách, kde výuka pro cizince probíhá v angličtině.

Problematika se týká jak žáků, kteří spolu se svou rodinou imigrovali do České republiky, tak druhé generace přistěhovalců, kteří se sice v tuzemsku narodili, ale jejich rodiče češtinu neovládají. Tudíž se přenáší jazyková bariéra i na ně.

Tento týden se konala konference s názvem „Neznalost jazyka neomlouvá!?“, která se tématu věnovala. Na nedostatečnou podporu státu žáků s jiným mateřským jazykem než je čeština upozorňuje dlouhodobě ombudsmanka Anna Šabatová.

Stát neřeší jádro problému

„Zásadní je, že tady neexistuje systematická podpora v osvojení si vyučovacího jazyka pro děti, které sem přichází bez jeho znalosti,“ řekla online redakci TV Prima programová ředitelka společnosti META, která se na problematiku specializuje, Kristýna Titěrová.

Ministerstvo školství a tělovýchovy (MŠMT) každoročně vypisuje dotační programy pro podporu žáků - cizinců, peníze ale pokrývají malé množství a většina žáků jazykovou podporu nedostává.

Pokud stát dítě podpoří, nejedná se navíc o příliš velkou pomoc. „Je potřeba říct, že ti, kteří jsou takto podpoření, jsou podpoření třeba jednou hodinou týdně. A to je strašně málo,“ upozorňuje Titěrová.

Podle dat společnosti META dostává systematickou podporu od státu pouze 26 % cizojazyčných žáků, kteří chodí na české základní školy. V mateřských školách jazykovou podporu nedostává téměř žádné dítě (95 %).

„Ty děti přijdou a neumí česky. A nikdo je systematicky česky neučí, což znamená, že jsou rovnou ve třídě a hned musí zvládat učivo. To samozřejmě není možné. Pokud někdo nerozumí česky, tak může stěží určovat podmět a přísudek nebo zvládat chemii,“ říká programová ředitelka společnosti META.

Povinná školní docházka se kromě českých občanů vztahuje také na děti z ostatních zemí, pokud zde oprávněně setrvávají déle než 90 dní. Rodiče, kteří se z jakýchkoli důvodů ocitnou v České republice na delší dobu, tak musí své potomky ze zákona poslat do školy. A to i v případě, že neumí česky.

„Když to dítě přijde do první třídy základní školy, což je ještě docela dobré, tak se tam učí číst a psát úplně od základů. Zdálo by se, že má to malé dítě vyhráno, ale nemá, protože se učí číst a psát v jazyce, kterému vůbec nerozumí,“ vysvětluje Titerová.

„O to složitější to má někdo, kdo přijde do sedmé třídy základní školy, protože to učivo už je v plné slovní zásobě, kterou nezná. Oni otevřou učebnici a ničemu v ní nerozumí, stejně tak nerozumí výkladu učitele,“ dodává s tím, že česká výuka není přizpůsobena tomu, že může být ve třídě dítě, které nerozumí.

A jednoduché to není ani na druhé straně lavice - za katedrou. Učitelé nejsou připravováni na situaci, kdy se ve třídě objeví dítě, které neumí česky. Jelikož chybí jednotný přístup, kantoři nemají návod, jak s takovými žáky nakládat.

Děti z cizích zemí pak většinou dostávají špatné známky nebo dokonce propadají a ve studiu se nijak neposouvají. Pokud se jim ale poštěstí a základní školu vychodí, stanou před ještě těžší výzvou - dostat se na střední školu a úspěšně ji absolvovat.

„Česká republika tímto de facto přichází o talenty,“ tvrdí Titěrová. Zatímco počet žáků - cizinců v mateřských a základních školách každý rok stoupá, na střední školy jich chodí pořád zhruba stejně.

Je to především na nich, zní z ministerstva

Brněnské konference se zúčastnili také zástupci Ministerstva školství. Z představených dokumentů vyplývá, že se chce rezort problematikou v budoucnu zabývat obšírněji, zatím ale stále z většiny spoléhá na vlastní vůli cizojazyčných žáků.

Rozhodně se nedá říct, že by česká vláda neinvestovala do žáků - cizinců žádné peníze. Částky, které na tuto podporu rezort vynakládá, ale pokrývají asi tvrtinu cizinců, kteří mají problém s jazykovou bariérou. A to přesto, že MŠMT posílá každý rok více finančních prostředků, které pomohou více cizincům.

„Současná právní úprava se snaží vzdělávání cizinců na našem území všemožně podporovat. Je třeba si ale uvědomit, že v České republice je úředním a hlavním dorozumívacím jazykem jazyk český,“ stojí například v jednom z dokumentů rezortu.

Vláda řeší problém především za pomoci dotačních programů a podpůrných opatření, která slouží jako „opěrná berle“. Ministerstvo si nicméně uvědomuje, že by systematická legislativní změna pomohla více.

„V tomto směru je ale nutné zpracovat návrh koncepce takové jazykové přípravy osob po splnění povinné školní docházky, včetně popisu adekvátního organizačního, personálního a finančního zabezpečení. Po schválení takové koncepce na vládní úrovni může pak MŠMT zpracovat věcný návrh novely školského zákona,“ říká rezort.

Právě po systémové změně samotných základů podpůrného systému žáků - cizinců volá jak ombudsmanka, tak META. Odvolává se přitom na zahraniční zkušenost ze zemí jako je Finsko, Švédsko, Francie nebo Nizozemí, kde jazyková podpora od státu funguje.

V současné době se tak cizinci v České republice musí spolehnout na benevolentní vedení škol a učitelů, kteří pomáhají z vlastní vůle nad rámec svých povinností, nebo částečnou podporu státu a samostudium.

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama