Česko se otepluje, posledních šest let byly teploty silně nad průměrem

Roky 2018 a 2019 byly pro Českou republiku ty nejteplejší. Odborníci se shodují, že mají na urychleném oteplování planety a jeho důsledků podíl lidé. Klimatické změny mají dopad na životní prostředí, zemědělství i zdraví člověka.
Česko se otepluje, posledních šest let byly teploty silně nad průměrem
Česko se otepluje, posledních šest let byly teploty silně nad průměrem
windy.com

reklama

„Mimořádně nadnormální“ - tak komentuje loňský rok z hlediska teploty Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Stejné označení nese i rok 2018, který je dosud zatím nejteplejším rokem České republiky.

Loňská průměrná teplota byla 9,5 stupně Celsia, přičemž historické maximum (rok 2018) je 9,6 stupně. Dlouhodobý normál, který se vyměřuje z padesátiletého období 1961-2010, je přitom 7,9 stupně. „Mimořádně“ nebo „silně“ teplotně nadnormálních bylo všech posledních šest let.

„Příčinou změny klimatu je s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti a nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů,“ uvádí Ministerstvo životního prostředí.

Lidský vliv na změny klimatu potvrzuje i ČHMÚ, navzdory tvrzením, že se planeta oteplovala a ochlazovala v průběhu historie vždy. Tentokrát jsou totiž změny klimatu pozorovatelně rychlejší.

„Přestože změny v klimatickém systému naší planety probíhaly od té doby, co planeta vznikla, vědecké poznatky posledních desetiletí ukazují, že v současné době velmi pravděpodobně tyto změny probíhají rychleji, než tomu bylo v minulosti. Hlavní příčinou těchto změn, a zejména jejich důsledků, je činnost člověka,“ uvádí se na webu ústavu.

Kromě vyšších teplot také dochází k častějšímu a intenzivnějšímu suchu. Co do teplot, tak do sucha byl nejhorší rok 2018, ani minulý rok však nebyl o moc lepší.

Boj s přírodou i člověkem

Téma klimatické krize se dostalo do popředí veřejné debaty především v posledních letech. Svůj podíl na tom má také například švédská aktivistka Greta Thunberg a studentské stávky za klima.

Greta Thunberg leží mnoha lidem v žaludku.

Globální stávka za klima je největší v historii. Účastní se jí celý svět

Na ohřívání planety má vliv tzv. skleníkový efekt. Bez něj by byla na Zemi podstatně nižší teplota. Důležité ale je, aby bylo v atmosféře normální množství skleníkových plynů. To od doby průmyslové revoluce v 18. století značně stoupá.

Skleníkové plyny v atmosféře zachycují teplo, které vyzařuje Slunce, a nepouští tak jeho energii zpět do vesmíru. To v důsledku ohřívá planetu. Nejhorší je z tohoto hlediska CO2, který se v atmosféře zdržuje dlouho a má tak vliv na dlouhodobé změny.

Zvyšuje se především podíl oxidu uhličitého (CO2), jehož množství bylo i v historicky teplých obdobích Země nižší. Momentálně je ho v atmosféře nejvíce za posledních 650 tisíc let, věří meteorologové.

Dalším vysoce vyskytovaným skleníkovým plynem v atmosféře je methan.

CO2 produkované člověkem pochází především ze spalování fosilních paliv a výroby cementu. Asi polovinu emisí CO2 pohlcují oceány, zbytek zůstává v atmosféře. Methan má na svědomí těžba uhlí, transport zemního plynu, chov zvířat, odpadové hospodářství či pěstování rýže. Až polovina tohoto plynu v atmosféře pochází právě z lidské produkce.

Podle aktuálního průzkumu CVVM řadí česká společnost dlouhodobé výkyvy počasí a přírodní katastrofy, které s klimatickou krizí souvisí, na první místa žebříčku obav. Současný ministr životního prostředí tak dostal nelehký úkol - přijít s efektivní strategií boje se změnou klimatu.

Ministerstvo spoluvytvořilo dokument Politika ochrany klimatu v ČR, který schválili poslanci v březnu roku 2017. Dokument představuje strategii, kterou má do roku 2030 Česká republika chránit klima.

Česká republika také v roce 2015 podepsala Pařížskou dohodu. Z té vychází, že stát do deseti let sníží produkci emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990. V roce 2050 by to mělo být 85-90 %.

Vláda už uvedla, že v budoucnu upustí od tepelných elektráren a přejde na jaderné a přírodní zdroje. Pokud chce dostát svým závazkům, musí do té doby postavit a spustit další jaderný blok. ČR je podle dat Eurostatu osmým největším znečišťovatelem v rámci EU.

Jaderná elektrárna Dukovany

Stihne ČR včas dostavět jaderný blok v Dukovanech? Vláda má ambiciózní plán

Co nám hrozí?

Meteorologové z ČHMÚ předpovídají, že se Česko do roku 2030 průměrně oteplí o 0,8 až 1,6 stupně v porovnání s obdobím 1961-2010. Spolu s tím by se měly měnit maximální a minimální teploty. Předpověď počítá s tím, že se budou teploty postupně zvyšovat.

Klimatické změny mají na svědomí extrémní výkyvy počasí. Ty se projevují třeba nadprůměrnými teplotami a suchem, což má vliv jak na přírodu, tak hospodářství - nebo intenzivními dešti, které vedou k záplavám.

Změna počasí ohrožuje také zemědělství, které předem počítá s předpokládanými přírodními podmínkami. V důsledku tak změna klimatu ohrožuje pěstování plodin. Vysoké teploty ale mohou mít také negativní dopady na lidské zdraví.

Do budoucna podle odhadů hrozí například snižování vodních zdrojů, vyhynutí některých rostlin a živočichů nebo chřadnutí lesů. K tomu ostatně dochází již nyní.

Ilustrační foto

OSN: Pokud země neposílí svůj boj proti oteplování, dojde ke katastrofě

 

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama