Český národ truchlí, zemřela pěvecká legenda Karel Gott

Po dlouhém a statečném boji se zákeřnou nemocí v úterý krátce před půlnocí do hudebního nebe odešel miláček národa Karel Gott. Snad žádný český umělec se do srdcí Čechů napříč všemi věkovými kategoriemi nezapsal tak tučným písmem jako 42násobný držitel Zlatého (resp. od roku 1996 Českého) slavíka. Pojďme si s úctou zrekapitulovat Mistrův neobyčejný život.
Odpolední zprávy 2.10.2019
Odpolední zprávy 2.10.2019

reklama

Karel Gott se narodil 14. července 1939 v porodnici ve Wenzigově ulici v Plzni jako jediný potomek Karla a Marie Gottových. Od mládí se toužil stát malířem a po dokončení základní školy v Plzni se neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění v Praze. Tatínek Karel neměl pro synovy umělecké sklony žádné velké pochopení a trval na tom, že se musí nejprve vyučit nějakému „poctivému řemeslu“. Zato maminka Marie byla umělecky založena a svého syna podporovala jak v malování, tak i ve zpěvu. Mladý Karel nakonec odešel do učení v oboru elektromontér. Během studia se však věnoval své druhé lásce – hudbě a zpěvu.

Počátky jeho působení

V roce 1958 se zúčastnil soutěže „Hledáme nové talenty“, která se odehrála v pražském Slovanském domě. Vynesla mu pravidelné účinkování s Orchestrem Karla Krautgartnera, který okamžitě rozpoznal Gottův výjimečný talent. Následně začal Karel studovat na pražské Státní konzervatoři obor operní zpěv, a to pod vedením profesora Konstantina Karenina, operního tenoristy a žáka legendárního ruského pěvce Fjodora Šaljapina. Úspěchy však zatím nepřicházely. V publiku Karel budil spíše smíšené pocity, obecenstvo si jen těžko zvykalo na jeho projev, který se vymykal zažitým trendům tehdejší doby.

Karel Gott: Ohlédnutí za jeho životem
Karel Gott: Ohlédnutí za jeho životem

V roce 1962 začal spolupracovat s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu pod vedením Karla Krautgartnera. S Vlastou Průchovou a Evou Pilarovou se vydal na první turné po zemích bývalého Sovětského svazu – Rusku, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. Zvítězil v soutěži „Hledáme písničku pro všední den“ s písní „Až nám bude dvakrát tolik“, ve které mu sekundovala Vlasta Průchová. Tato píseň byla zároveň vůbec první gramodeskou v Gottově bohaté diskografii.

Zlomovým momentem kariéry budoucí pěvecké legendy pak byla nabídka angažmá do divadla Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Semafor. Píseň „Oči sněhem zaváté“ z autorské dílny tohoto divadla se stala absolutně největším hitem roku 1964 a Gottovi dopomohla k získání prvního Zlatého slavíka. Pro tehdy 25letého umělce znamenal tento moment raketový začátek.

Růst popularity

O rok později odešel ze Semaforu a založil se svými spolupracovníky bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo. Až do roku 1967, kdy bylo divadlo rozpuštěno, byl Gott jeho hlavní hvězdou. Poté odešel „na zkušenou“ do Las Vegas. Sedm měsíců trvající angažmá z něj udělalo sebevědomého profesionála.

V roce 1968 reprezentoval Rakousko na mezinárodní prestižní hudební soutěži „Eurovision Song Contest“, kde se umístil na předposlední příčce. Přesto ho tato věhlasná soutěž dostala do podvědomí v zahraničí. Tento rok byl pro Karla významný i tím, že pro něj hudební skladatel Karel Svoboda složil jeho vůbec nejúspěšnější píseň „Lady Carneval“, která byla následně přeložena do třinácti jazyků.

Zahraniční tisk tak začal o Karlu Gottovi psát jako o „Sinatrovi Východu“, „přírodním úkazu z Východu“ nebo o „zlatém hlasu z Prahy“.

Karel Gott

ONLINE: Úmrtí Karla Gotta - Českou legendu oplakávají umělci i politici. Lidé k jeho vile nosí květiny

V sedmdesátých letech hvězdná dráha Karla Gotta pokračovala. Sbíral jedno ocenění za druhým a zahrál si i v několika filmech. V letech 1973–1978 se natáčel pořad Zpívá Karel Gott, který pravidelně vysílal jeho koncerty ve Slaném. Kromě toho si do pořadu zval zajímavé hosty, kteří si s ním zazpívali.

Během normalizace jednal s Johnem Lennonem a s Yoko Ono v londýnské kanceláři společnosti Apple o společném koncertě v Praze. Výtěžek měl být věnován na konto vesniček SOS. Nakonec ke koncertu z politických důvodů nedošlo. Podle tehdejšího režimu by byl Lennon prý propagandou kapitalismu. 

V roce 1977 přišel jeden z těch kontroverznějších momentů Mistrova života, podepsal totiž Antichartu, jejíž text četl 4. února v Divadle hudby. Později své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že ten, kdo byl v té době úspěšný a chtěl dál legálně zpívat bez omezení, prostě musel dokument podepsat. Ještě v témže roce mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. 

Zlatá osmdesátá

V 80. letech dosahovala Gottova popularita vrcholu. Koncertoval jak u nás, tak i v zahraničí, obzvláště v Německu. Jeho repertoár se obohatil o lidové písně, ale také o upravené skladby klasické hudby. Objevil se v několika celovečerních filmech a v krátkých dokumentárních snímcích. Kromě mnoha alb vydal i vánoční desku s názvem Bílé Vánoce, která navázala na jeho úspěšné vánoční album Vánoce ve zlaté Praze z roku 1969. To se mimochodem s více než 600 tisíci prodanými kusy stalo nejprodávanějším československým albem všech dob.

V této době se také začala Karlovi objevovat konkurence. Mladí zpěváci však Mistrovo kralování přerušili jen na chvíli. V roce 1985 získal Gott nejvyšší vyznamenání, jaké se udělovalo za zásluhy v oblasti umění, a to titul Národní umělec. Vůbec poprvé získal toto ocenění zpěvák populární hudby.

Konec pěvecké kariéry

V roce 1990 se Karel Gott rozhodl ukončit svou pěveckou kariéru. Na rozloučenou pro své fanoušky uspořádal obrovské koncertní turné po Československu a Německu. Turné bylo tak úspěšné, že Gott své rozhodnutí nakonec přehodnotil a rozhodl se pokračovat dál.

V lednu roku 1993 spolu s Františkem Janečkem založil agenturu GOJA. Téhož roku založil i Nadaci Karla Gotta Interpo. Ta pomáhá dětem policistů, kteří zemřeli při výkonu služby. Při jejím založení věnoval Gott nadaci čtyři miliony korun.

Dalšími partnery, kteří přispěli, byl kontroverzní podnikatel František Mrázek a Miroslav Provod.

Během 90. let se Gott také začal více věnovat své druhé zálibě, a to malování. Jeho obrazy sklízely úspěch u nás i v zahraničí.

Karel Gott v časopise Prima ZOOM

Největší hity Karla Gotta on-line. Zavzpomínejte spolu s námi na iPrima.cz

Na své předchozí úspěchy navazoval Karel Gott i v současnosti. 28. října roku 2009 získal Medaili za zásluhy I. stupně, kterou mu předal tehdejší prezident České republiky Václav Klaus. Vydal nespočet alb, koncertoval na největších pódiích a zahrál si v několika filmech a pohádkách jako například Z pekla štěstí nebo Když draka bolí hlava. Ve druhé jmenované se objevily i jeho dcery Charlotta a Nelly. Rok 2015 však nebyl pro Karla příliš šťastný. V říjnu toho roku mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění mízních uzlin. Po náročné léčbě bylo médii v březnu 2016 oznámeno, že Karel Gott nad rakovinou zvítězil.

V roce 2017 se opět vrátil na pódia a své fanoušky potěšil nejen koncerty. V červnu roku  2017 totiž proběhla očekávaná vernisáž výstavy GOTT, MY LIFE, která mapovala jeho profesní dráhu.

Letos vydává vlastní autobiografii a s režiserkou Olgou Špátovou natočil celovečerní dokumentární film o svém životě.

Ženy jeho života

Jako kolem každého muzikanta, tak i kolem Karla Gotta se pohybovalo mnoho žen. Randil například s herečkou Evelynou Steinmarovou, matkou herečky Anny Polívkové, nebo s Martinou Zbořilovou, pozdější manželkou režiséra Miloše Formana.

Osudová mu však byla až tanečnice Antonie Zacpalová, se kterou se seznámil v roce 1972 při natáčení písně Lady Carneval. Vztah ale skončil, když se Karel dozvěděl, že s ním Antonie čeká dítě. V roce 1973 se jim narodila dcera Dominika.

Další osudovou ženou byla mladičká Iveta Kolářová. Zapletl se s ní, ještě když chodil s jinou. Z noci plné vášně vzešla v roce 1987 další dcera Lucie.

Od roku 1999 žil s Ivanou Gottovou, dříve Macháčkovou. Pár se seznámil na předávání cen TýTý. V dubnu roku 2006 se jim narodila dcera Charlotte Ella a v květnu o dva roky později dcera Nelly Sofie. Vzali se 7. ledna 2008 v Las Vegas.

reklama

reklama