Čeští potápěči opět zazářili. Zdokumentovali sto jeden rok potopený parník.

Sto jedenáct metrů dlouhý Vrak italského parníku S/S Bosforo se podařilo po několika ponorech zdokumentovat a identifikovat týmu českých potápěčů a historiků v jižní Itálii. Parník potopila rakousko-uherská ponorka U 28 v čele s českým kapitánem Zdenko Hudečkem na konci první světové války a čeští potápěči se tak svým počinem znovu zapsali do historie.
Čeští potápěči v akci
Čeští potápěči v akci
Czech diving team
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tým českých potápěčů znovu potvrdil, že v tom, co dělá, patří ke světové špičce. Před několika týdny se jeho členům na jihu Itálie nedaleko mysu Spartivento v Kalábrii podařilo po ročních přípravách během 8 denní expedice zdokumentovat a identifikovat vrak italkého parníku SS Bosforo.

„Nádhernej pocit, protože o tom vraku si dopředu všechno zjistíte, my jsme dokonce měli k dispozici i lodní deník ponorky U 28, takže jsme věděli průběh té operace a samozřejmě jsme byli hrozně zvědaví v jakém je stavu,“ sdělil vedoucí expedice Zdeněk Partyngl z Klatov.

Osudná se lodi stala plavba s vojenským materiálem 12. ledna 1918. Torpédo ponorky U 28 loď zasáhlo ve čtvrt na deset večer a kvůli těžkému poškození klesl parník ke dnu během několika minut. Zahynulo v něm 36 italských námořníků. Čech Zdenko Hudeček, kapitán ponorky U 28 tak znovu ukázal, proč právě on patřil mezi nejúspěšnější ponorkové velitele rakousko-uherského námořnictva. Během své kariéry zvládl potopit 11 lodí.

„My jsme si vzali rejstřík našich kapitánů rakousko-uherských ponorek a podle toho rejstříku jsme hledali vraky, které by se daly odpotápět a chtěli jsme upozornit na to hrdinství těch našich schopných velitelů rakousko-uherských ponorek a jedním z nich právě byl Zdenko Hudeček, který se narodil v Terezíně a vlastně v tom rakousko-uherském námořnictvu byl jedním z nejúspěšnějších ponorkářů,“ prozradil Partyngl.

Aby se týmu potápěčů podařilo vrak identifikovat, museli se do hloubky asi 62 metrů potopit téměř dvacetkrát. Při těchto technických ponorech museli navíc potápěči používat helium kvůli hloubkovému opojení. Každý ponor trval podle Partyngla přibližně 30 minut a dalších 60 minut pak zabrala dekomprese.

„Vzhledem k tomu, že ten parník byl roztrženej zásahem torpéda, tak je dost poškozenej, je rozdělenej na dvě části, ve střední části jsou patrný ještě stopy po kotlích, je tam spoustu artefaktů spoustu věcí, které jsou rozsypaný po mořským dně, například nádobí a podle toho se to dá také dobře identifikovat,“ dodal Partyngl.

Díky práci celého týmu se navíc podařilo vyvrátit i obvinění Italů, že kapitán Zdenko Hudeček kromě bojových lodí potápěl i ty neozbrojené.

„Bylo důležité zjistit, jestli ten parník byl vyzbrojenej, protože za první světový války, když Zdenko Hudeček potopil ten parník, tak mezi válkama ho pak chtěli Italové vydat jako válečného zločince, že útočil na neozbrojené lodě a bylo pro nás tak velmi důležité to dělo najít. No a lafetový dělo jsme našli na zadní palubě, jak stálo v hlášení lodního deníku,“ sdělil Partyngl

Parník o výtlaku 2700 tun byl vyroben v roce 1878 ve Skotsku pod jménem Wistow Hall na S/S Bosforo byla přemenována až po několikaterém prodeji. I přes všechnu historii spojenou s parníkem, čeští potapěči o vyzvednutí vraku nad hladinu hned z několika důvodů nestojí.  

„Jednak by to bylo velmi nákladný a navíc je to blízko mesinské úžiny, kde jsou silné proudy ale ten vrak se tam nechá odpočívat i proto, že je to vlastně námořní hřbitov protože tam zemřeli ti námořníci takže v rámci nějaké té piety by se z toho vraku neměly ani vynášet žádné ty artefakty,“ prozradil Partyngl.


Potápěči z Czech Diving teamu už podnikli expedice v Albánii, Chorvatsku, Itálii ale i v Polsku nebo v oblasti Baham. Tým, který se zaměřuje na vraky lodí, které mají souvislost s Českem má na svém kontě i další úspěchy. Například před dvěma lety se v Albánii s pomocí tamních odborníků jako první ponořili k vraku rakousko-uherské ponorky U 16, která se potopila v roce 1916. K dalším velkým úspěchům pak patří objevení vraku obrněného křižníku Giuseppe Garibaldi v roce 2008, který skončil na dně moře za první světové války v Chorvatsku.

 

 

Adam Novotný

Reklama
Reklama