Čeští studenti mají dveře otevřené po celém světě. Kam míří za vzděláním?

Vidina naučit se jazyk, získat nové přátelé, kontakty nebo nové zaměstnání láká studenty stále častěji. Některé vysoké školy mají výjezd do zahraničí dokonce povinný. Program Erasmus i jiné formy výměnného pobytu jsou u nás běžnou záležitostí.

Jeden z nejoblíbenějších programů je Erasmus +, který volí jak studenti, stážisté nebo učitelé. Je to program Evropské unie, který podporuje mobilitu ve vzdělávání. Od roku 2014 do 2018 absolvovalo pobyt v zahraničí celkem 37 973 českých studentů. Vůbec nejvíce vysílá své studenty Karlova Univerzita, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Vysoká škola ekonomická v Praze. Dle Domu zahraniční spolupráce cestu podnikly z 60 % ženy. A celkově nejoblíbenější destinací je Německo, Španělsko nebo Francie. Tam si student zvolí univerzitu se zaměřením. Nejčastěji to bývá obor podnikání a správy, jazyky a učitelství.

Studenti rozdílných oborů volí jiné destinace. Humanitní a společenské obory volí nejčastěji Německo, kde jich v období 2014-2018 vyrazilo přesně 1584. U lékařských oborů je na první příčce též Německo, ale vyrazilo jich výrazně méně, a to 683. Znatelně rozdílné je Holandsko, které je u všech oborů na 10. místě popularity. Lékařské obory ho mají až na místě dvacátém. Dále se neshodují ve Slovinsku, to je u mediků na místě desátém, jiné obory ho mají až na nižších příčkách.

Mezi nejoblíbenější destinace Vysoké školy ekonomické patří Velká Británie, USA, Španělsko, Portugalsko, Německo a Kanada. Celkově se nejčastěji jezdí do Evropy, jelikož tam berou větší počet studentů,“ tvrdí studentka mezinárodních vztahů na VŠE Kristýna Davidová.

Celkově je velice častým výběrem cílové destinace Španělsko. Dle Domu zahraniční spolupráce tam vycestovalo za období od roku 2006-2016 přesně 6377 studentů. Je tam pro ně velkým lákadlem jazyk, moře a také široká škála nabídky univerzit. Naopak Španělů k nám vycestovalo 6878.

Kolik studentů cestuje za vzděláním do České republiky?

Nejčastěji přijímá cizí studenty Univerzita Karlova, která přijala v období 2014 – 2018 celkem 1863 cizích studentů. Poté Česká zemědělská univerzita v Praze (700) a Masarykova univerzita (697). Nejčastěji to jsou studenti ze Španělska, Francie nebo Polska.

Zkušenosti

"V roce 2016 jsem vycestoval do Švédska a myslím, že mě to velice změnilo. Pomohlo mi uvědomit si spoustu věcí, posílilo můj charakter, vytvořilo větší nadhled, a hlavně jsem navázal vztahy s lidmi z celého světa," podotýká Martin Vopelka, student VŠE.

"Na mém oboru Mezinárodní obchod na VŠE je v rámci navazujícího vzdělaní povinná buď stáž nebo výjezd na výměnný pobyt. Na jiných školách či oborech je výjezd dobrovolný. Já ale mířím do Ázerbájdžánu. Je to tam ekonomicky velice zajímavé a nepotkám tam tolik českých studentů," dodává Kristýna Davidová.

Studium v USA

Celkově je studium v USA velice specifické. V rámci programu Erasmus+ to nefunguje jako s tzv. programovými zeměmi, které jsou do Erasmu zapojeny. K odcestování do USA je potřeba, aby bylo uzavřené projektové partnerství. Jedná se o projekt mezi vysokými školami. Pokud je tento projekt schválen, tak může probíhat mobilita studentů a zaměstnanců.

Student si může vybrat vysokou školu ve Spojených státech, ale musí počítat s tím, že to vůbec není jednoduché. Každá vysoká škola se v USA platí. Funguje to stejně jako soukromé školy u nás, ale tam má člověk mnohem větší náklady. Navíc je i velice obtížné se na školu dostat a splnit podmínky přijetí. Se všemi kroky studentovi pomáhá tzv. Fulbrightova komise. Ta jej dopředu připraví. Zajišťuje totiž vzdělávací výměny mezi USA a Českou republikou.

Ceny za školné se pohybují okolo 3500 – 65 000 USD za rok. V českých korunách od 80 000 do 1 500 000 Kč. A k tomu musí student počítat i s náklady na ubytování, stravu, pojištění nebo na dopravu. U Fulbrightovy komise ale lze získat i stipendium.

Pokud se chce člověk dostat například na nejprestižnější univerzitu Harvard, tak záleží na každém detailu. Musí už od počátku své střední školy kontrolovat známky a veškeré výsledky. Této škole na všem záleží. Nejdůležitější jsou pak výsledky z testů SAT a ACT, které fungují podobně jako testy SCIO. Dále splnit jazykový test TOEFL, kde je požadováno minimálně 100 bodů ze 120.

Studium v Asii

Dnešní možnosti nabízejí studium i na Dálném východě. Na to se nevztahuje výměna formou Erasmu a dohody nejsou pod Evropskou unií. Existují ale různé meziuniverzitní, mezifakultní či mezivládní kulturní a vzdělávací dohody. Vše funguje v podstatě stejně. Pokud má vysoká škola studenta nasmlouvané univerzity i v Asii, tak tam student může, pokud splní podmínky. Stipendia a další finance pak závisí na konkrétních školách. Poplatky za studium se ale pohybují od 40 do 80 tisíc za rok.

Aneta Šimečková

Tagy: