Chcete důstojně žít? Musíte vydělávat přes 30 tisíc, spočítali výzkumníci

Bezmála 31,5 tisíce korun měsíčně hrubého stojí důstojný život v České republice. V Praze, kde jsou ceny nejvyšší, je to ještě přibližně o pět tisíc více. Vychází to z výsledků výzkumu platformy pro důstojnou mzdu.
peníze - ilustrace
peníze - ilustrace
pixabay.com

reklama

Zhruba dva roky pracovali odborníci z nevládního neziskového sektoru na finální částce, kterou si podle nich zaslouží zaměstnanci pracující osm hodin denně.

Důstojná mzda by měla pokrýt všechny nutné výdaje českých domácností, aniž by to „sežralo“ celou výplatu. Zbylé peníze pak lidé mohou využít na kroužky pro své děti, dárky, dovolenou nebo si naspořit na horší časy.

Průměrná částka – Prahu nepočítaje – činí 31 463 tisíc hrubého měsíčně. Výzkumníci započítávali běžné výdaje českých domácností. Největší finanční zátěží je bydlení a potraviny. Dalšími položkami jsou doprava, cena za telefon a internet, zdraví a hygiena, volný čas a vzdělávání. Důležitou roli hrají také úspory.

Náklady byly zprůměrovány počtem českých domácností, odborníci vycházeli z veřejně dostupných údajů, v některých položkách tak může docházet k menšímu zkreslení.

Je normální jet jednou za rok na dovolenou? Je v pořádku mít možnost z každé výplaty něco odložit? To jsou otázky, které výzkum pokládá. Jeho autoři věří, že ano.

Vláda zvýší platy pracovníkům ve státní sféře o 1500 korun

K důstojnému žití potřebujete alespoň 30 tisíc měsíčně. Na takovou částku ale polovina Čechů nedosáhne

Bydlení, potraviny, úspory

Téměř čtvrtinu mzdy běžného českého občana spolkne nájem nebo hypotéka. Výzkum počítá s měsíčními náklady 8 216 korun, pokud člověk nežije v Praze. Autoři ale uvádějí, že je toto číslo lehce podhodnocené.

Druhou nejdražší položkou jsou potraviny, na které podle výsledků každý měsíc putuje 5550 korun. Částka zahrnuje nákup na domácí vaření, ale i to, že si člověk občas koupí jídlo v restauraci.

Důležitou součástí rozpočtu každé domácnosti, a zároveň třetí nejdražší položku, tvoří úspory. Z důstojné měsíční mzdy by si lidé měli odkládat 12 % (asi 3220 korun). Uložené peníze by měly pokrývat jednorázové, nečekané výdaje a důchodové spoření a další pojištění.

Oblečení a obuv vyjde asi na 1100 korun měsíčně. Dopravit se do práce, odvézt děti do školy a zajet nakoupit či k lékaři, stojí v průměru 1700. Číslo také zahrnuje peníze na pořízení a údržbu auta nebo motorky.

Skoro další tři tisíce stojí náklady na kulturní nebo společenské akce a sportovní aktivity pro dospělého. Pro dítě se počítá se školní družinou, kroužkem, letním táborem, školním zájezdem nebo lyžařským kurzem a doučováním.

Rodina by si z těchto peněz měla být schopna také zaplatit jedenáctidenní dovolenou v Čechách. Dospělý člověk má mít nárok na vzdělávací kurz, například jazykový.

Zbytek rozpočtu putuje na telefon a internet – asi 1300 korun – a zdraví a hygienu – cca tisícovka měsíčně.

Pro Prahu, kde jsou ceny o něco vyšší, je průměrná částka 36 850. Kupříkladu bydlení podle výsledků měsíčně vychází na cca 12 tisíc korun. Je třeba však brát v potaz lehké podhodnocení cen nájmů, na které autoři upozorňují.

Vícečlenné domácnosti, kde se obvykle podílí na platbě bydlení a potravin více lidí, v tomto ohledu ušetří. Výhodu mají také lidé, kteří například zdědí dům či byt, a nemusí tak platit nájemné či hypotéku. Naopak „singles“ mají situaci nejhorší, neboť si vše platí sami.

Koho ovlivňuje nízká mzda nejvíc?

V Česku nemá vypočítanou důstojnou mzdu více než polovina lidí, medián se pohybuje těsně pod třiceti tisíci. Pražská důstojná mzda dokonce o několik tisíc překračuje průměrnou mzdu, na kterou nedosáhnou dvě třetiny Čechů.

Nízké mzdy se bytostně dotýkají především méně kvalifikovaných zaměstnání. Problém se častěji týká žen, které berou průměrně o jednu pětinu méně než muži. Konkrétně pak třeba jde o matky samoživitelky a seniory.

Nižší úředníci ve městech, pracovníci v sociálních službách nebo zdravotnictví, divadelníci nebo filharmonici, vysokoškolští učitelé, kuchaři ve školách a další podobná zaměstnání jsou v podobné situaci.

„Slyšeli jsme příběh o člověku, který hraje v jednom z našich předních filharmonických orchestrů a do toho si přivydělává po nocích jako řidič autobusu,“ řekla na tiskové konferenci jedna z autorek, Kateřina Smejkalová.

Výzkumníci platformy chtěli především reflektovat, kolik stojí život běžné zaměstnance. Upozorňují, že se nesnaží vytvářet politický tlak. Česká vláda nedávno schválila další růst minimální mzdy na 14 600 korun.

Autoři chtějí důstojnou mzdu každý rok aktualizovat. Spolu s představením vypočítaných částek spustili také web, který se problematice věnuje.

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama