V současnosti je Huawei, vyrábějící telekomunikační zařízení i chytré telefony, v tomto oboru druhou největší firmou na světě a mluví se o tom, že by se mohla stát světovou jedničkou. Tolik krátká informace ke společnosti, které se dostalo tolik nelibosti západního světa a nejen u nás zasáhla politickou sféru.
Čínský deník Global Times vycházející v angličtině podal reportáž z továrny společnosti Huawei v Songshanu u čtvrtého největšího čínského města Tong-kuan v jižní Číně, kde podle popisu čínského novináře v provincii Kuang-tung vznikají „továrny budoucnosti“. Mezi nimi je i továrna Huawei, která má plně robotizovanou výrobu, kde byly do vývoje investovány miliony dolarů. Aby se čtenáři nemýlili, je v reportáži vyzdvihovaná příkladná péče o zaměstnance a zdůrazňuje se fakt, že se nejedná o továrnu jako bezohledné místo s účelem vykořisťování zaměstnanců pro vyšší zisky. V článku se poukazuje na sebevraždy zaměstnanců firmy Foxconn, zatímco pracovníky Huawei vítá při vstupu do továrny jakýsi panel s emotikony. Pracovník si při vstupu do zaměstnání vybere podobu emotikonu podle své nálady. Když se cítí pod psa a zvolí zamračený nebo smutný emotikon, šéf mu v chatu nabídne pomocnou ruku, že mu problém pomůže vyřešit.
Emotikony ani popisované roboty nejsou v článku – reportáži to podstatné a spíše je podtrhováno, čtenáře také více zaujme vysvětlení důvodů, proč je právě společnost Huawei napadána a obviňována z nekalých úmyslů. Podle listu Global Times za vším stojí snaha Washingtonu vyvíjet na Čínu tlak v souvislosti se stoupajícím obchodním napětím a jednou z amerických snah je blokovat Pekingu jeho inciativu nazvanou Made in China 2025, ve které Huawei hraje klíčovou roli. Huawei se pro Číňany stala vzorem a příkladem jak dohnat a předehnat zahraniční konkurenci v oblasti high - end technologií.
Článek končí tím, že se americké vládě nepodaří zastavit Huawei v ambicích vedoucích k nové generaci bezdrátových technologií. „To znamená, neznemožní to Číně dosáhnout svých cílů Made in China 2025, protože země se již na této cestě nachází,“ uzavírá optimisticky autor článek.
V květnu roku 2015 premiér Li Kche-čchiang představil strategický plán, že se Čína přemění z výrobny levného zboží nízké kvality na výrobky vyšší hodnoty a služeb. Jednalo se o návrh modernizace čínského průmyslu a soustředění se na oblast špičkových technologií, včetně farmaceutického, automobilového, leteckého průmyslu a polovodičů, které v té době byly doposud doménou zahraničních firem. Premiér to zkratkou nazval „revolucí kvality“. Západní politologové to vysvětlují touhou čínských vůdců udržet si moc s tím, že mají strach, že zpomalení hospodářského růstu by vyvolalo krizi a tím také velké lidové nepokoje (viz) . Svým způsobem Čína v tomto svém projektu čerpá inspiraci z německého plánu "Industry 4.0", který byl poprvé projednán v roce 2011 a později přijat v roce 2013. Čínský plán byl vypracován během dvou a půl let ministerstvem průmyslu a informačních technologií společně se 150 odborníky z Čínské akademie inženýrství (CAE).
Podle čínské interpretace problému jde Američanům o to zastavit v Číně všeobecný technologický rozvoj, který by znamenal, že po Huawei začnou dominovat ve světě další a další čínské firmy v oblasti high-tech, kde dosud hrají prim spíše USA. Mimo jiné v roce 2013 zaujala firma Huawei japonský think thank Japan’s 21st Century Public Policy Institute a spolu s ním i více známý americký Center for strategic and international studies, který má velký vliv na americkou vládu. Instituce vypracovaly společnou studii o čínské konkurenceschopnosti a firmě Huawei (China’s Competitiveness: Huawei). Do akce se dále zapojila špionážní skupina zvaná „Pět očí“ (Five Eyes), skládající se ze zemí USA, Kanady, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu.
