Čínská sonda jako první přistála na odvrácené straně Měsíce

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes přistála na odvrácené straně Měsíce. Informovala o tom čínská státní televize CCTV, která tento okamžik označila za průlom v průzkumu vesmíru. Přistání má kromě vědeckého také symbolický význam, který má Čínu postupně dostat do pozice kosmického lídra i vojenské velmoci.
Přistání sondy
Přistání sondy
@XHNews / Twitter
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sondě se podařilo přistát před půl třetí ráno našeho času, přičemž poslala první signál z odvrácené strany Měsíce na Zemi skrze satelit Čchüe-čchiao (Queqiao). Přenos obsahoval také úzký snímek oné strany Měsíce.

Místo přistání v blízkosti jižního pólu

Čchang-e 4 dosedla v blízkosti jižního pólu Měsíce v kráteru Aitken, pojmenovaném po americkém astronautovi Robertu Grant Aitkenovi. Čína se tak stala první zemí, jejíž objekt dokázal přistát na odvrácené straně Měsíce. Celý proces přistání byl řízen automaticky, bez jakéhokoliv pozemního zásahu, uvedl Wu Weiren z lunárního výzkumného programu.

Kromě přistání bylo velkou výzvou vyřešit přenos signálu z odvrácené strany Měsíce na Zemi, jelikož ten je běžně z těch míst nemožný. Proto Čína v květnu tohoto roku vyslala satelit Čchüe-čchiao, který měl komunikaci mezi Zemí a sondou zprostředkovat.

Experiment s pěstováním zeleniny v uzavřeném prostředí na Měsíci

Sonda Čchang-e 4, pojmenovaná po čínské bohyni Měsíce, s sebou nesla přistávací zařízení a rover, který má prozkoumat měsíční povrch a provádět experimenty. Ty mají zahrnovat třeba měření radiace nebo analýzu minerálů. Sonda je dále vybavena panoramatickou kamerou a měřícími přístroji. Nese také vzorky semen pro experiment s pěstováním zeleniny v uzavřeném prostředí na lunárním povrchu.

 

 

Čína v letošním roce ještě plánuje vyslat další sondu Čchang-e 5, která by měla shromáždit vzorky hornin a přivézt je zpět na Zemi.

Symbolický význam vesmírného programu

Podle experta na vesmír Johannese Weyera z dortmundské univerzity má přistání také významný symbolický význam. Mise ukazuje, že se Čína chce stát světovým lídrem i vojenskou velmocí.

3D tisk domu na Měsíci

Kolonizace Měsíce by byla levnější než stavba jediné americké letadlové lodě!

Co se týká přivrácené strany Měsíce (obrácené směrem k Zemi), první sondou, která úspěšně zdolala přistání, byla již v roce 1966 sovětská Luna 9. Sama Čína to dokázala v roce 2013 se sondou Čchang-e 3.

Ambiciózní čínský vesmírný program také počítá s přistáním roveru na Marsu do roku 2020, postavením vlastní vesmírné stanice do roku 2022 a s výzkumnou misí na Jupiter do roku 2029. První čínský astronaut by měl stanout na Měsíci do roku 2030.

Reklama
Reklama