Poslanecká sněmovna v úterý po dlouhém jednání schválila zdanění církevních restitucí. Poslanci tak přehlasovali veto senátorů, kteří novelu KSČM do sněmovny vrátili poté, co ji v lednu poslanci již jednou odsouhlasili. Pokud neprojde stížnost u Ústavního soudu, budou církve od příštího roku odvádět daň 19 % z peněžitých náhrad majetku zabaveného komunistickým režimem od roku 1948.
Jednání sněmovny probíhalo dlouho a neslo se v emotivním duchu. Norma nakonec prošla se 114 hlasy, což je o 8 víc než v lednu před odesláním do senátu.
Zastánci zdanění náhrad v čele s komunisty argumentují tím, že jde ze strany státu o dar, který se podle zákona zdanit má. Zároveň tvrdí, že co bylo církvím před rokem 1989 ukradeno, bylo již vráceno. „Pokud šlo o různé morální apely, tak bych chtěl jenom připomenout, že už při přijetí zákona bylo osmdesát procent obyvatelstva proti,“ řekl mediím předseda KSČM Vojtěch Filip bezprostředně po hlasování.
Pro zdanění celkem jednomyslně hlasovali poslanci ČSSD, ANO, KSČM, SPD. Zdanění církevních náhrad bylo jednou z podmínek tiché podpory současné vlády ze strany komunistů. Podle KSČM by měl stát díky zdanění získat 380 miliónů korun ze 2 miliard, které má církvím každoročně posílat.
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik zpochybnil pokračování podpory vlády ze strany komunistů v případě, že by koaliční poslanci hlasovali proti normě. „Zdanění je téma velmi zásadní a v případě, že by se nepodařilo to dnes projednat, tak by to pro nás byl vážný signál k tomu jednat o smyslu dalšího pokračování tolerance této vlády.“
Odpůrci zákona oponují s tím, že stát se k navrácení nezdaněných peněžitých náhrad zavázal smluvně v roce 2012 a jde tedy z jeho strany o porušení právních principů a jistot.
„Je pro mě zklamáním postoj této komory, a naopak bych chtěl ocenit postoj senátu, který jako celek včetně senátorů z řad vládní koalice jasně sdělil, že tento zákon je skutečně krokem protiústavním,“ řekl na tiskové konferenci předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Okamžitě po skončení jednání poslanci stran, které hlasovaly proti zdanění, tedy KDU-ČSL, TOP 09, ODS, Piráti a STAN, oznámili, že zákon považují za protiústavní. KDU-ČSL proto plánuje podat stížnost k Ústavnímu soudu, který by mohl normu úplně zrušit. Pokud se tak nestane, zákon musí projít ještě přes Miloše Zemana, který se ale již v minulosti vyjádřil, že proti této normě nemá námitky.
„Naši senátoři mají připravenou ústavní stížnost, tak, aby celý zákon a jeho soulad s ústavním pořádkem skutečně posoudil Ústavní soud. Jsme přesvědčeni o tom, že se zde jedná o porušení toho, k čemu se stát zavázal,“ řekl Výborný a zároveň zdůraznil, že finanční náhrady nejsou pro církve příjmem, ale náhradou za majetek, který byl církvím a náboženským společnostem ukraden,“ řekl Výborný.
Návrh zákon o církevních restitucích předložila vláda Petra Nečase v lednu 2012 a zákon byl v červenci sněmovnou definitivně schválen. Poté ho nicméně v srpnu vetoval většinově levicový Senát a vrátil zpátky. Poslanci senát 8. listopadu přehlasovali, a když ani prezident Václav Klaus nepoužil své právo veta, vstoupil zákon o církevních restitucích v platnost. Podle smluv, které Nečas s církvemi podepsal, měl stát v rámci finančního vyrovnání vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci. V rámci tohoto zákona se jednalo také o postupné odluce církví od státu, která by měla proběhnout do roku 2030. Stát podle dohody každoročně snižuje výši příspěvku církvím na podporu jejich činnosti a ty tak budou muset postupně přecházet na samofinancování.
Štěpán Svoboda