Koncem roku 2018 bylo na českém území registrovaných 567 tisíc cizinců. Přes 40 % z nich pochází ze zemí EU - nejčastěji ze Slovenska. V Česku se ale také usadilo velké množství Vietnamců, kteří tvoří třetí nejpočetnější skupinu.
Na místní ekonomiku mají velký vliv a v některých odvětvích jsou cizinci nepostradatelní. Většina zde je v mladším produktivním věku (30-39), přes 60 % z nich jsou muži.
Rekordně nízká nezaměstnanost a vysoký počet neobsazených pracovních míst je především pro lidi z východu atraktivním lákadlem. Právě zaměstnání je totiž jedním z hlavních důvodů, proč se do České republiky cizinci dočasně nebo natrvalo stěhují.
„Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané, především východoevropských zemí Unie, vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ uvádí expertka ČSÚ na mezinárodní migraci Jarmila Marešová.
V posledních letech také zároveň na českém trhu práce vzrostla poptávka po zahraniční pracovní síle. Podle posledních údajů Ministerstva práce a Ministerstva průmyslu a obchodu je v Česku téměř 660 tisíc zaměstnanců z ciziny.
Jednodušší to mají lidé ze zemí EU, která umožňuje najít si zde práci bez potřeby speciálního pracovního povolení. Právě proto tito pracovníci vytlačují z trhu práce obyvatele třetích zemí, kteří takovou výhodu nemají.
Pro občany třetích zemí poskytuje český stát tzv. zaměstnaneckou kartu, která jim umožňuje dlouhodobý pobyt (delší než tři měsíce) za účelem práce. Další možností je modrá karta, která se vydává lidem s vysokou kvalifikací, ta zároveň pokrývá pobytové povolení.
Zatímco lidé z členských států EU vidí v migraci do Česka spíše ekonomické důvody a zůstávají zde z tohoto důvodu pouze dočasně, občané třetích zemí se zde zpravidla více usazují a zakládají rodiny.
To v praxi znamená, že se jejich počet zde mění podle toho, jaká je v zemi ekonomická situace. Z toho důvodu v posledních letech počet cizinců stoupá, neboť se české ekonomice dosud dařilo.
„Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tis. na 35 tis. osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tis. osob,“ doplňuje svoji kolegyni ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
„Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ dodává. Nejvíce pracujících cizinců v ČR pochází ze Slovenska a Ukrajiny, následují Poláci, Rumuni a Bulhaři.
Nejvíc cizinců je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a administrativě. Následuje velkoobchod a maloobchod a stavebnictví. Naopak nejméně je jich ve veřejné správě.
Cizinci v České republice pobírají v dělnických pozicích stejně vysoké platy jako jejich čeští kolegové. Co se týká vysoce kvalifikovaných profesí, v jednom případě dosahovaly mzdy u konkrétní úzké skupiny specialistů ze zahraničí o něco vyšší částky nad těmi českými.
Česká republika má dlouhodobě v posledních letech vysoký pozic neobsazených pozic. Podle loňských dat Eurostatu to bylo dokonce nejvíce v Evropské unii. Zároveň je zde nejnižší nezaměstnanost, firmy tak mají složitou situaci ve shánění zaměstnanců, kteří si naopak mohou vybírat.
