Co ukázaly slovenské volby. Nastává boj o křesťanského voliče

Výsledek:  Zuzana Čaputová získala 40,57 procent hlasů a jako druhý skončil Maroš Šefčovič s 18,66 procenty hlasů. Voleb se účastnilo 48,74 procent, což je celkem 2 158 859 voličů.
Čaputová a Šefčovič foto youtube tvpravda
Čaputová a Šefčovič foto youtube tvpravda
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na Slovensku se uskutečnily v pořadí již páté prezidentské volby, přičemž první slovenský prezident Michal Kováč, byl volený parlamentem. Po tomto prezidentovi následovali Rudolfa Schuster, dvakrát po sobě Ivan Gašparovič a naposledy Andrej Kiska. Druhé kolo současných voleb se uskuteční 30.března.

Jaký je trend slovenské politiky, jak je Slovensko, ostatně jako dnes i Česká republika, nasměrované napovídají výsledky prezidentských voleb u obou finalistů. Zatímco Zuzana Čaputová získala v bratislavském kraji 59,65 %, nejméně v prešovském kraji 30,28 %, tak Maroš Šefčovič má nejméně hlasů v bratislavském kraji a nejvíce v trenčanském kraji 22,49%.

Příznivci Čaputové, která je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresívne Slovensko, představují spíše lidé, kterým se na Slovensku říká „bratislavská kavárna“, zatímco voliči Šefčoviče jsou chápáni jako představitele strany Směr a pokračováním politiky Roberta Fica.

Čím chtějí oba upoutat v druhém kole

 Zuzana Čaputová, a to jí radí rovněž politologové, nemusí již více ve své kampani více přidávat, než stále opakovat, že Slovensko potřebuje změnu. Také její první slova tak zněla: „Výsledky voleb mluví o tom, že je vůle po změně. Po spravedlnosti a právu.“

Maroš Šefčović reagoval slovy: „Určitě nebudu bojovat proti zlu, jak to prezentuje protistrana. Rozhodně nebudu dělit lidi na dobré a zlé nebo slušné a neslušné. Hodlám být prezidentem pro všechny lidi na Slovensku.“

V této souvislosti Šefčovič veřejně upozornil svoji protikandidátku na to, že není žádným pokračovatelem politiky strany Smer, neboť není jejím členem. Šefčovič ale jako místopředseda Evropské komise dostal podporu strany Smer a údajně se dlouhodobě přátelí s Ficem. „Je to člověk Roberta Fica a s érou Roberta Fica je třeba skoncovat,“ říká o Šefčovičovi také František Mikloško ze strany KDH. Naopak Šefčović útočil na Čaputovou s tím, že jí podporují Matovič a Sulík. Rovněž se psalo o Čaputové, že má podporu od akcionáře deníku N Antona Zajace.

Hlavní boj mezi oběma se nejspíš odehraje v narážkách a projevech o tradičních slovenských hodnotách. Již to začalo, když Šefčovič zaútočil s tím, že jeho protikandidátka má k těmto hodnotám liberální postoj, čímž měl na mysli otázku LGBT a migrace. Na to reagovala Čaputová: „Již jsem si zvykla, že se v kampani setkávám s nálepkami, které nejsou mým hodnotovým ani názorovým světem.“

Na Slovensku více než v Čechách musí kandidáti počítat s věřícími voliči. Oba se nyní budou snažit bojovat o křesťanské voliče. Stalo se ale, že opoziční křesťanští demokraté, jejich rada KDH uvedla, že v druhém kole nebudou podporovat ani Čaputovou ani Šefčoviče. Zuzana Čaputová na to reagovala, že změnu nechystá a nebude ani oslovovat církevní představitele. „Pouze, když projeví zájem, setkám se s nimi,“ uvedla. Zato Šefčovič již v prvním kole se snažil oslovovat tyto voliče: „Už od dětství jsem chodil do kostela. Od dětství mě babička a maminka vychovávaly v křesťanských hodnotách.“ Když jej novináři požádali, aby vyjmenoval desatero, zmohl se zhruba jen na polovinu přikázání.

Pochopitelně, že Čaputová je rovněž věřící, byla u prvního přijímání, ale jak říká její „spiritualita se odehrává spíše v individuální rovině než v hromadné a ceremoniální.“ Fandí jí rovněž český katolický kněz Tomáš Halík: „Já jsem se vždy chtěl setkat s paní Zuzanou Čaputovou. Podívat se jí do očí a hovořit s ní o řadě věcí, protože se domnívám stejně jako nejzkušenější český politik Karel Schwarzenberg, že ona může přinést nového ducha, novou naději, nejen pro Slovensko, ale pro celý náš středoevropský region.“

Mirko Radušević

Reklama
Reklama