Index vychází z údajů o ekonomickém a sociálním rozvoji a také životním prostředí. Poslední data zahrnují 149 zemí a pokrývají 98 % veškeré lidské populace.
Česko má dlouhodobě dobré výsledky v přístupu k základním životním potřebám, letos se navíc zlepšilo v oblasti základních lidských práv a svobod. 24. příčka znamená skok o dvě místa nahoru v porovnání s loňskem.
Kromě toho se také zlepšil ukazatel výživy a základní lékařské péče. Česká republika se obecně vyhoupla především v ekonomických kategoriích.
Mezi kategorie s nejvyšším bodovým ohodnocením v ČR patří přístup k základnímu vzdělání, osobní práva, přístup k informacím a osobní svoboda. Výrazně se zlepšil ukazatel přístupu k vyššímu vzdělání, přesto je jeho bodové ohodnocení spíše průměrné.
Nejméně bodů pak „srdce Evropy“ získalo v kategorii začlenění. To se týká například akceptování gayů a leseb ve společnosti nebo diskriminace a násilí vůči menšinám.
V Evropě je na tom ČR v kvalitě života podobně jako třeba Rakousko, Belgie, Lucembursko, Itálie či Slovinsko. Z Visegrádské čtyřky dopadlo Česko nejlépe, předběhlo tak své polské i slovenské sousedy. Jsme však stále v závěsu Německa, Francie nebo Velké Británie.
Vůbec nejhůře z celé Evropy dopadly státy dál na východ, Ukrajina a Rusko. Ty se řadí do skupiny se zeměmi jako je Dominikánská republika, Turecko či Kazachstán.
Medailové pozice indexu si vysloužilo Norsko, Dánsko a Švýcarsko. V těsném závěsu je ale Švédsko s Finskem. Kromě nich dopadly obecně nejlépe některé země západní Evropy, Island, Kanada, Austrálie a Japonsko.
Nejhorší skóre celosvětově získal Jižní Súdán, Středoafrická republika a Čad. V poslední kategorii je ale například také Afghánistán. V průměru se kvalita života na světě stále zvyšuje. Zhoršuje se ale v otázce lidských práv.
„I ty nejbohatší země mají slabiny, které musí řešit. Celosvětově bychom měli být znepokojeni, že klesají ukazatele osobních práv. A to i v kolébce demokracie, jakou je USA,“ sdělil v tiskové zprávě prezident Deloittu Josef Kotrba.
„Porovnáme-li státy Visegradské čtyřky právě v oblasti osobních práv, tak je Česko daleko před Slovenskem, Polskem a Maďarskem,“ dodal Kotrba.
Ekonomický růst pochválila i zpráva české pobočky Social Watch, spolu s tím i vysokou zaměstnanost. Naopak ale kritizuje to, že je česká ekonomika postavena na levné práci nebo že vláda nijak nebojuje s klimatickou krizí.
Organizace dále tvrdí, že ve školách existuje segregace romské menšiny a existují třídy vyhraněné pro romy. Ač je podle indexu kvality života přístup ke vzdělání v ČR dobrý, Social Watch zmiňuje, že to neplatí pro chudé rodiny.
Co se týče rovnoprávnosti, ve zprávě se také píše o nižším mediánu u žen než u mužů o 5 tisíc korun. Dále autoři zmiňují vysoké množství exekucí a kriticky se staví k insolvenčnímu zákonu, který je podle nich nedostatečný.
Štěpán Sochor
