Koncertní síň Bataclan, stadion Stade de France a bary i restaurace na různých místech Paříže. Tam všude 13. listopadu 2015 umírali lidé pod rukama islámských teroristů. Celkem přišlo o život 130 osob. Dalších 2 659 obětí trpí psychickými problémy a byli tak zařazeni do speciálního programu pro oběti terorismu a jiných kriminálních činů (FGTI).
Celkem kompenzace zřejmě přesáhnou 300 milionů eur
Podle serveru The Telegraph fond očekává, že kompenzace přiznané lidem, kteří utrpěli psychické nebo psychologické újmy v důsledku těchto útoků, ve finále dosáhnou až 300 milionů eur (zhruba 7,7 miliard korun). V programu FGTI je evidováno přes 2600 osob a kompenzace byla přiznána skoro 80 procentům poškozených, tedy zatím 2050 lidem. Z nich 60 procent návrh kompenzace přijalo a 40 procent zatím vyčkává či vyjednává přehodnocení.
Většina případů byla otevřena v několika málo měsících po útocích, nové případy ale přibývají každý rok. Například během letošního roku bylo do programu přidáno 50 nových lidí. „Jsou to lidé, kteří se předtím za oběti nepovažovali – syndrom přežití – a kteří po třech letech zjistili, že nejsou schopní sami čelit tomu, co se jim přihodilo,“ vysvětlil podle serveru RFI generální ředitel FGTI Julien Rencki.
„Násilí u těchto útoků, místa, kde proběhly, počet mrtvých, počet míst a politický a ekonomický kontext prodlužují čas zotavení a prohlubují dopad na poškozené,“ uvedl Philippe Duperron, který v Bataclanu ztratil syna a který nyní vede skupinu sdružující oběti a pozůstalé útoku.
Také podle psychiatra Thierryho Baubeta, který se stará o přeživší útoků, není nic neobvyklého, když se posttraumatický syndrom projeví až po mnoha měsících. Podle Baubeta se posttraumatický stres v nějaké formě rozvinul asi u poloviny přeživších.
Symptomy posttraumatického stresu
Baubet také popsal čtyři hlavní symptomy, kterými oběti trpí: opětovné prožívání události ve stejné intenzitě a úzkosti; vyhýbání se kontaktu s jakoukoliv osobou nebo místem, které událost připomínají; setrvávání ve stavu hyper-bdělosti (přehnaně ve střehu) až do fáze, kdy je nemožné usnout nebo se soustředit; podléhání negativním emocím zahrnujícím vztek, strach, stud, vinu a smutek.
Kterýkoliv ze symptomů se může stát chronickým a zabránit postiženému udržet si zaměstnání nebo mít stabilní osobní život. Situace pak může vést k dalším komplikacím, jako jsou deprese, závislosti, nebo sebevražedné myšlenky.
„Obecně se oběti teroristického útoku v týdnech a měsících po události dostane velké podpory – od přátel, zaměstnavatelů, celé země,“ uvádí Baubet. „Poté tato podpora velmi rychle zmizí a člověk čelí pocitům osamělosti a opuštění.“
Ve Francii dnes k výročí tragických teroristických útoků probíhají pamětní akce.
Teroristickým útokům není zdaleka konec
Hrozba teroristických útoků v Evropě přitom není a zřejmě ani nebude nikdy zažehnána. Mazloum Kobani, vrchní velitel syrských demokratických sil (SDF), varoval, že turecká invaze do Sýrie vytvořila ideální podmínky pro přeskupení teroristů. „Nebezpečí obnovení ISIS je obrovské. A je to vážné nebezpečí,“ uvedl pro Sky News. „Myslím, že mnoho lidí o tom neví, ale je to pravda. Turecká agrese otevřela prostor a poskytla naději členům ISIS.“
Na dotaz, zda by se západ měl obávat velkého teroristického útoku, uvedl, že „je to možné“. „Je to jedna z očekávaných věcí, které se mohou v budoucnu stát.“ Kobani také varoval, že v kurdských vězeních jsou drženy tisíce bojovníků ISIS, kteří vzhledem k tomu, že je jednotky nemohou dobře strážit, představují velkou hrozbu.
