Cukl Putinův režim? Proč byl osvobozen ruský novinář Golunov?

Strach z občanských nepokojů nebo dobrá vůle? Ani to, ani to. Co Kreml přimělo promptně pustit na svobodu investigativního novináře Ivana Golunova, kterému policisté podstrčili drogy?
Propuštěný ruský novinář Golunov foto youtube
Propuštěný ruský novinář Golunov foto youtube

Po necelém týdnu od zadržení byl na svobodu propuštěn ruský investigativní novinář Ivan Golunov. Žurnalista nezávislého zpravodajského serveru Meduza byl minulý pátek zadržen zrovna když mířil na schůzku se svým zdrojem. Podle tvrzení policie měl u sebe drogy, které se údajně našly i u něho doma. Golunov byl obviněn z držení a šíření omamných látek a hrozil mu trest až dvaceti let vězení.

Od začátku bylo jasné, že jde o pokus zbavit se nepohodlného novináře. Golunov totiž psal o korupčních poměrech na moskevské radnici nebo o nelegálních vazbách vysoce postavených důstojníků tajných služeb na pohřebnický byznys. A zřejmě někomu vlivnému šlápl na kuří oko.

Podstrčení drog je metoda, kterou ruské bezpečnostní orgány používají desetiletí. Je to účinný způsob jak "elegantně" vyřadit ze hry nežádoucí osobu. Před rokem a půl našli policisté čirou náhodou drogy u šéfa čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva, kterého nemá v lásce pán severokavkazské republiky Ramzan Kadyrov. Titijev byl odsouzen na čtyři roky vězení. Shodou okolností v pondělí soud rozhodl o prominutí zbytku jeho trestu.

V Golunově případě se stal na ruské poměry zázrak. Vlastně dva. Pozornost, jakou si kauza v Rusku zasloužila a také to, že byl Golunov propuštěn bez jakéhokoliv postihu a následků, pokud nebudeme počítat podezření na otřes mozku po úderech příliš horlivých policistů.

Pokud se ruská společnost za posledních několik let něco naučila, tak to je držet úhel. Rusy štve korupce, vládnoucí režim nemají příliš v lásce a padá dokonce Putinova popularita. Jenže to vůbec neznamená, že se protikremelská opozice těší podpoře. Nikoliv. Rusové žijí v atmosféře politické apatie umocněné hrozbou postihu za jakoukoliv formu odporu proti režimu.

Své místo znají také ruští novináři. Buď hrají podle pravidel napsaných režimem, nebo tato pravidla maximální loajality nedodržují a pak je na ně automaticky pohlíženo jako na protivníky režimu. Což s sebou může nést odpovídající následky. Minimálně takové, které nedávno postihly novináře ekonomického listu Kommersant, kteří neuváženě napsali o možné demisi šéfky ruského senátu Valentiny Matvijenkové. Autoři sloupku byli vyhozeni. Spolu s nimi následně odešla celá politická redakce deníku.

Zatčení Golunova všechny tyto pečlivě nalinkované hranice dočasně zbořilo. Za perzekuovaného novináře se postavili jeho kolegové z nezávislých médií a protikremelská opozice. Podporu mu zcela nečekaně vyjádřili také vlivní žurnalisté tradičně hájící pozici Kremlu. A to včetně šéfky kontroverzní stanice Russia Today Margarity Simonjan. Investigavce podpořila ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová, která o kauze hovořila přímo s Vladimirem Putinem. Znepokojení vyjádřila také zmiňovaná předsedkyně horní komory ruského parlamentu Matvijenková.

K případu se ve prospěch novináře vyjádřily rovněž známé osobnosti jako herci Konstantin Chabenskij a Čulpan Chamatovová nebo populární ruský hiphoper Oxxxymiron.

Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK v pondělí zveřejnily na titulních stránkách podporu Golunovovi a společné prohlášení požadující důkladné prověření počínání policistů, kteří novináře zadrželi. Pro Rusko to bylo něco nevídaného.

Od masových protivládních protestů z přelomu let 2011 a 2012 šlo o nejhlasitější odpor vůči Putinovu režimu. Nebyl tak početný jako před sedmi lety, kdy v Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech protestovaly desítky tisíc nespokojených. Kauza Golunov však sjednotila lidi napříč ruskou společností loajální k režimu - i jeho odpůrce. To byla jednoznačně třeskutá směs.

Kreml cuknul a novinář se dostal na svobodu bez postihu. Ten naopak čeká policisty, kteří měli případ na starost. Ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev nechal sesadit z funkcí policejní velitele, kteří mají v Moskvě na starosti boj proti narkotikům.

Je zcela bez pochyb, že propuštění Golunova z vazby bylo politické rozhodnutí. A rozhodl o něm Kreml. Co ho k tomu vedlo? O tom se dá pouze spekulovat. Se vší pravděpodobností za tím nestála obava z masových protivládních protestů pod záminkou podpory vězněného novináře, nebo blížící se každoroční beseda prezidenta Vladimira Putina s občany přenášená celostátními televizemi.

Represivní složky si s protesty umí poradit. Což i 12. června dokázaly, když rozehnaly opoziční demonstraci a pozatýkaly více jak pět set osob. Naopak ruský prezident by si rád smlsnul na nepříjemných otázkách, které by se mohly během debaty objevit.

Zdá se, že se Kreml mohl pokusit využít vlnu nesouhlasu se zpackaným zatčením Golunova ve svůj prospěch. Režim se potýká s propadem důvěry. Popularita Vladimira Putina za poslední rok také podstatně poklesla. Promptní osvobození Golunova může být snahou ukázat majoritní části ruské společnosti, že režim a osobně Vladimir Putin, je spravedlivý a důvěryhodný.

Jinými slovy, vyřešení kauzy Golunov mělo vrátit víru v Putina. Ruský prezident obnovil svůj sakrální status autority dbající na zákon a pořádek v zemi. A jestliže ještě k tomu dal políček policii, která má v Rusku špatný kredit, tak to Putinovi jen přidá další body v očích prostých Rusů (pokud se vůbec o kauze doslechli).

Zastavení stíhání Ivana Golunova není zlomovým okamžikem v dějinách Ruska pozdní Putinovy éry. Neodstartuje oteplení v zemi. Rusové i nadále budou čelit zlovůli ruské justice a bezpečnostních orgánů. K tomu, aby se to změnilo, jsou nutné systémové změny, které režim nepotřebuje.

Celá kauza však ukazuje, že se jednou za čas zájmy Kremlu a občanské společnosti mohou nečekaně protnout ve společném průsečíku. A to je pro Rusko našich dní malý zázrak.

Jiří Just, český novinář žijící v Rusku

reklama