Pětačtyřicetiletou Kláru mrtvice zasáhla jako blesk, sama přiznává, že ji zřejmě dohnal pracovní stres, nepravidelné stravování i kouření. V jednu chvíli mluvila se svým synem, vařila si kávu, o pár sekund později byla úplně bezmocná, nedokázala mluvit ani hýbat rukama. Naštěstí její Lukáš zachoval chladnou hlavu a dokázal pomoc přivolat.
Lukáš se zachoval přesně tak, jak to záchranáři už několik let v Liberci učí děti na své základně. „Nejdůležitější je, aby děti dokázaly popsat, kde se nachází, město, obec, konkrétní místo a popsat stav pacienta. Naše operátorky a operátoři vědí, jak s nimi mluvit a jak je navést ke spolupráci. Vysvětlujeme jim i to, jak se chovat, když záchranáři na místo přijíždějí sanitkou nebo přilétají vrtulníkem, aby daly jasně najevo, kde přesně je člověk, který potřebuje pomoc,“ vysvětluje záchranář Miloš Odstrčil z liberecké záchranky. Každoročně takhle liberečtí záchranáři proškolí zhruba tisícovku dětí.
