„Celkový počet mrtvých v Oromii je 67,“ uvedl pro AP policejní šéf Kefyalew Tefera. Většina mrtvých civilistů zemřela kvůli etnickým střetům mezi sebou. „Zbytek byl zabit bezpečnostmi složkami. Pět mrtvých bylo na straně policistů,“ dodal. Středem sváru se stal nezávislý aktivista Jawar Mohammed, který obvinil úřady z konspirace proti němu.
To vedlo stovky Oromů, nejpočetnější etnikum ve federálním státě, aby se shromáždily před domem aktivisty a vyjádřily mu svoji podporu. Úřady sice ještě ve čtvrtek večer tvrdily, že mají situaci pod kontrolou. V pátek však raději vláda vyslala do sedmi regionálních měst armádu. Šest měst, v nichž má armáda dohlížet na klid a pořádek, se nachází právě v regionu Oromů.
Etiopský premiér, který se momentálně nachází na summitu afrických lídrů v ruské Soči, se k situaci zatím nevyjádřil. Od minulého roku, kdy se Ahmed chopil v Etiopii moci, propustil desítky tisíc politických vězňů a ukončil jednu z nejdelších afrických válek mezi Etiopií a Eritreou. Právě za ukončení tohoto konfliktu mu byla udělena Nobelova cena za mír. S o to větším podivem se odborníci diví tomu, že premiér současnou znepokojivou situaci ve své zemi nijak nekomentuje.
„Skutečnost, že byl v Rusku a neudělal v této věci žádné rozhodnutí, zvedá obočí,“ komentoval pro list New York Times chování premiéra Zemelak Aytenew, profesor politologie na Addis Abebě. „Pokud by se toto stalo v jiné zemi, tak by premiér summit opustil a vrátil se zpět domů situaci vyřešit,“ dodal. Podle analytiků by se také mohlo stát, že třiatřicetiletý kritik a aktivista Jawar Mohammed by mohl v příštích volbách proti současnému premiéru Ahmedovi kandidovat a volby vyhrát.
Kromě vnitropolitických problémů však Etiopii trápí i zahraničně politický spor točící se kolem budované přehrady na hranici se Súdánem. Ten chce Etiopii co nejdříve naplnit dostatkem vody, aby mohla přehrada produkovat dostatečné množství energie pro 100 milionů svých občanů. Egypt ale argumentuje tím, že rychlé naplnění přehrady řekou Modrého Nilu by značně omezilo přítok Nilu do jeho vlastní země, což by mělo katastrofální důsledky. Všechna diplomatická jednání zatím ztroskotala a Egypt již dal najevo, že je připraven bránit svůj vodní zdroj i silou.
