Desítky států čelí vážnému nedostatku vody. Situace může vést k migracím a nepokojům

Téměř 1,8 miliardy lidí v sedmnácti zemích v následujících několika letech směřují ke krizi související s vážným nedostatkem vody. Vyplývá to z dnes uveřejněné zprávy The World Resources Institut (WRI). Největší problémy s vodou čekají podle zprávy Indii, Katar, Izrael, Libanon a Írán, v Evropě potom bude čelit velkému nedostatku vody zejména San Marino, Belgie, Kypr, Řecko, Španělsko a Itálie. Nedostatek vody a její vysoká cena může už tak politicky a ekonomick

Čtvrtina lidské populace míří do velmi suché budoucnosti, ze sedmnácti nejohroženějších států se dvanáct nachází v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Právě tyto oblasti jsou ohroženy kvůli velmi teplému klimatu, suchu a nízkým zásobám vody. Poptávka po vodě tlačí podle WRI země do extrémního stresu. Nedostatek vody může vést nejen k ohrožení životů a živobytí, ale také k ohrožení celkové hospodářské stability.

Bohatý a chudý Katar

Katar, který WRI shledal vůbec nejohroženějším státem z pohledu nedostatku vody, momentálně spoléhá hlavně na systém odsolování vody. Ten ovšem není příliš šetrný k životnímu prostředí, jelikož odpadním produktem čisté vody je extrémně slaný koncentrát vody (solanka), který se vypouští zpět do moře. Katar pitnou vodou zásobuje obyvatelstvo i průmysl. Mezi zbývajícími zeměmi, které jsou ohroženy nedostatkem vody, jsou pak San Marino z Evropy, Botswana a Turkmenistán.

Nedostakem vody nejvíce ohrožené oblasti v Evopě a severní Africe:

Indie už nedostatek vody pocítila

Ekonomický dopad způsobený vážnými výpadky dodávek vody poznalo na vlastní kůži více než sedmimilionové jihoindické město Čennaj. Vlny veder a zpoždění pravidelných monzunů během letních měsíců způsobily vyschnutí některých sladkovodních jezer. To následně vedlo k protestům a násilím a narušilo běh firem, které žádaly své zaměstnance, aby pracovali z domova. Problém se ale zdaleka netýká jen jihu Indie, sever země podle analýzy zase čelí obrovskému vyčerpání podzemních vod.

Země, které čelí extrémnímu suchu, využívají v průměru až 80 procent dostupného množství povrchové a podzemní vody v ročním průměru. Dokonce i malé výchylky sucha, které mohou nastat v důsledku klimatických změn, mohou mít podle WRI závažné následky. Indie, kterou WRI umístila na třináctou pozici v rámci ohrožení nedostatku vody, má více než trojnásobný počet obyvatel dalších šestnácti ohrožených zemí. Jedním z rizik spojených s užíváním podzemních vod je, že není dobře viditelná, a tudíž s ní státy často nenakládají tak, jak by měly.

Světová banka spočítala, že 82 procent vody suchem nejdotčenějších regionů není recyklovaných, což přestavuje velkou možnost naplnit v těchto regionech poptávku po vodě. Kvůli nedostatku vody mohou zmíněné země přijít o 6 - 14 % HDP do roku 2050.

Státy se pomalu učí s vodou hospodařit

Některé státy si začínají svoji neveselou budoucnost uvědomovat a začaly ji už řešit. Omán využívá 100 procent sebrané odpadní vody a 78 procent z ní využívá opětovně. Maroko vytváří celostátní úsilí o správu nad podzemními vodami. Jordán usiluje o využití inovací ze soukromého sektoru a financování recyklace odpadových vod. Značnou snahu o lepší hospodaření s vodou vyvíjí i Saudská Arábie a Egypt.

Seznam nejvíce ohrožených států nedostakem vody

Tagy: