Desítky tisíc mrtvých jako cena za definitivní konec války. Před 74 lety Tlouštík rozmetal Nagasaki

Dnes je to 74 let od svržení atomové bomby na Nagasaki a japonští politici veřejně mluví o snaze zakázat jaderné zbraně. Bombardování způsobilo smrt více než sedmdesát tisíc lidí a bylo druhým americkým jaderným útokem.
Po Hirošimě si tragické následky svržení atomové bomby v pátek připomněli také v Nagasaki (video zdroj: AP)
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Města Nagasaki a Hirošima vstoupila roku 1945 do historie. Evropa se radovala z ukončení druhé světové války, ale v Tichomoří boje pokračovaly. Japonsko odmítalo válku skončit, Američané chtěli vše již zakončit a s Japonci zúčtovat všechny své ztráty. Tehdejší prezident USA Harry Truman se rozhodl použít krajní řešení, a to atomovou zbraň. Nejdříve seslali bombu na Hirošimu a o tři dny později na Nagasaki, kde zemřelo kolem sedmdesáti tisíc lidí. Tento moment, který se stal přesně před sedmdesáti čtyřmi lety, přinutil Japonsko kapitulovat.

 

Dvakrát účinnější plutoniová bomba na Nagasaki udělala výrazně menší škody než uranová na Hirošimu. Byla použita jaderná výbušnina projektu Manhattan (krycí název pro americký vývoj atomové bomby). Kódové označení pro ni bylo „The Gadget“ v překladu přístroj nebo zařízení. Říkalo se jí tak z důvodu utajení a strachu z prozrazení plánu veřejnosti. 

Zatímco na Hirošimu padala bomba "Chlapeček" (Little Boy) na Nagasaki 9. srpna 1945 v jedenáct hodin a dvě minuty dopadl "Tlouštík" (Fat man). Seslal ji bombardér Bockscar a bomba explodovala ve výšce 550 metrů nad městem. Výbuch způsobil okamžitou smrt čtyřiceti tisíců lidí. Dvacet pět tisíc bylo zraněno a někteří zemřeli na následky radioaktivity.

Původní plán byl letět na Kokuru

Nagasaki bylo záložním plánem, prvotně měla být bomba svržena na město Kokura. To bylo v tento den zakryto ze sedmdesáti procent mraky. Proto letouny změnily plán a vyrazily k Nagasaki. Bomba explodovala dál od centra než měla, i proto měla mnohem menší účinek. Předpokládalo se, že bude podstatně silnější než v Hirošimě. 

 

Otec atomové bomby

Robert Oppenheimer je považován za otce atomové bomby. I přes to, že se účastnil projektu Manhattan a výrazně přispěl k vytvoření bomby, usiloval následně o její kontrolu. Během působení v projektu to ale neměl jednoduché. Byl obviněn ze špionáže kvůli kontaktům se členy komunistické strany. Nakonec byla veškerá obvinění stažena a vývoj bomby pokračoval dál. Nálepky „otec atomové bomby“ se do konce života nezbavil.

Ke kapitulaci Japonska došlo 14. srpna. Bývalý japonský císař Hirohito v dopisech zmínil, že za jeho rozhodnutí vděčí Sovětskému svazu. O atomových bombách ale nepadla ani zmínka.  

Ceremoniál na úctu pozůstalým

V Japonsku dnes probíhá slavnostní ceremoniál, kdy několik politiků o události promluvilo. Japonský premiér Shinzó Abe zmínil ve svém proslovu, že požaduje svět bez jaderných zbraní a nechce, aby se něco takového opakovalo. V jedenáct hodin a dvě minuty pak účastníci uctili památku minutou ticha, uvedla agentura AP. 

 

Aneta Šimečková

 

Reklama
Reklama