V roce 2015 podepsaly členské státy Pařížskou dohodu, kterou se zavázaly ke snížení emisí do roku 2030 o 40 % v porovnání s rokem 1990. Odborníci na klima v posledních letech varují, že pokud se planeta ohřeje o 1,5 stupně, bude to mít katastrofické následky na životní prostředí.
Ministr životního prostředí Brabec řekl, že by tzv. uhelná komise mohla přinést možné řešení už příští rok.
„Znečištěné“ Česko
V České republice nese největší podíl výroby energie uhlí (43 % hnědé, 4 % černé), následuje jádro, na které připadá 34 %. Všechny obnovitelné zdroje mají dohromady 11 %.
Do budoucna by se měla zátěž přenést hlavně na jaderné palivo, zvýšit by se ale měla i produkce obnovitelných zdrojů.
Ač může být rozdělování Evropy na východní a západní kontraproduktivní, v podílu výroby energie je hranice znatelná. Zatímco západní státy mají minimálně načrtnutou ekologickou osu, po které se vydají, země jako Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko či Rumunsko zatím žádnou strategii nepředstavily. To má u nás změnit právě uhelná komise.
Podle electricityMap nejvíce znečišťuje evropské ovzduší výrobou elektřiny Polsko, které se umístilo až skoro na dně tabulky. Špatně je na tom také Srbsko a Bosna a Hercegovina. Česká republika si v žebříčku nabízených 103 států z celého světa vysloužila 61. místo (pořadí se ale může měnit, neboť mapa ukazuje data v reálném čase). Třeba Slovensko má ale značně lepší výsledky, nejlépe je na tom ze všech našich sousedů Rakousko.
Na celém světě vyprodukuje ročně nejvíce emisí Čína, hned za ní jsou USA, které ale vypouští méně než polovinu toho, co Číňané. Na třetím místě je Indie.
V březnu 2016 zavřela Belgie poslední uhelnou elektrárnu a stala se tak zatím jediným státem EU, který přešel na bezemisní výrobu energie. Na evropském kontinentu ale není výjimkou – Kypr, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko v minulosti taktéž od uhlí upustily.
Uhelnou produkci navíc vyřadí také Francie (2022), Irsko (2025), Nizozemsko (2029), Dánsko (2030), Finsko (2030), Portugalsko (2030) a Španělsko (2030). Ve fázi plánování je Rakousko (nejspíše 2025), Švédsko (nejspíše 2022), Velká Británie (2025) a Německo (2038, možná už 2035).
Právě Německo se společně zbavuje také jaderných elektráren, poslední chce zavřít v roce 2022. Zhruba za deset let by tak mělo být bez uhlí i jádra.
„Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050,“ zněla slavná premiérova věta, která pobouřila část veřejnosti a zaujala zahraniční média. O měsíc později, po schůzce s Ursulou von der Leyenovou, nicméně Babiš říká přesný opak, když předsedkyni Komise potvrdil, že ČR dostojí svým závazkům a sníží do roku 2050 emise o 80 %. Před měsícem přitom prohlásil, že si to nedokáže představit.
Už v polovině července ale na obědě s velvyslanci členských zemí Evropské unie řekl, že se Česká republika přiklání k „ambiciózním klimatickým cílům EU“. Klimatická neutralita nás bude podle slov premiéra „stát nějaké miliardy“, přičemž klade důraz na to, aby neohrozila českou ekonomiku a průmysl.
Důležité podle Babiše také je, aby svou roli v cestě za klimatickou neutralitou splnili i velikáni jako je Čína, Spojené státy, Rusko a Indie.
Štěpán Sochor
