Většina rodičů od svých milovaných ratolestí očekává, že na prahu třicítky už budou žít svůj vlastní život ve svém vlastním bytě a možná i s vlastní rodinou. Takovou představu měli i rodiče Michaela Rotonda z města Camillus v New Yorku.
Jenže Michaelovi se od rodičů nechtělo. Co na tom, že je z něj už třicátník a měl by to být spíše on, kdo bude rodičům pomáhat. Zdá se, že se Michael řídil heslem „Dokud máma funí, buď u ní“.
Jenže rodičům Michaela už došla trpělivost. Poté, co se snažili svého syna dostat z domu po dobrém, poslali mu pět písemných oznámení, aby rodinný dům opustil. Nabídli mu dokonce finanční pomoc ve výši v přepočtu 24 tisíc, aby začátky na vlastních nohou byly snazší. Ani to se však nesetkalo s úspěchem.
Rodičům proto nezbývalo nic jiného, než se obrátit na soud. „Moji klienti ve skutečnosti nemusí vysvětlovat důvod, proč chtějí, aby jejich syn opustil dům. Michael je starší 21 let a rodiče tak nemají povinnost mu poskytovat „azyl“,“ řekl advokát zoufalých rodičů.
Michael si však i před soudem stál za svým. Podle něj rodičům svým žitím ve společné domácnosti nepřidělává žádné starosti.
Soud dal nakonec za pravdu rodičům a rozhodl, že je na čase, aby Michael roztáhnul křídla a vyletěl z rodného hnízda.
Jak se zdá, přísloví „Můj dům je i tvůj dům“ neplatí pro každou domácnost.
