Drogově závislé matky: Skoncovat s drogou? Často nedosažitelný krok

Stává se, že žena užívající drogy otěhotní a přivede na svět dítě. Většinou jde o nechtěná, neplánovaná a pozdě zjištěná těhotenství. V případě, že se jedná o již vytvořenou závislost a dlouhodobé užívání drog, nejsou tyto ženy mnohdy schopny situaci řešit.
žena a drogy ilustrace
žena a drogy ilustrace
archiv TV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Většinu svého času a prostředků věnují shánění návykových látek a na potřeby jejich dítěte jim nezbývá čas ani zodpovědnost. Otec o dítě nejeví zájem, často je také uživatelem drog. Jak se tyto matky, bez jakéhokoliv sociálního zázemí a bez podpory rodiny, mohou z této pasti dostat?

Podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka se odhaduje, že ročně otěhotní 6 -11 % problémových uživatelek drog. „V ČR odhadujeme přibližně deset tisíc žen problémově užívajících drogy. Tím se dostáváme k odhadu, že minimálně pět set žen, které intenzivně užívají drogy, v ČR ročně otěhotní,“ píše Mravčík.

Dopady užívání drog v těhotenství logicky závisí na pravidelnosti a míře závislosti. Ženy, které jsou během otěhotnění ve fázi „pouhého“ experimentování s drogami, si často uvědomují následky svého počínání a začnou abstinovat.

Pro již závislé matky je skoncování s drogami často nedosažitelný krok. I přesto, že by si to v některých případech přály, nemohou se z pevného zajetí drogy vymanit. Často zanedbávají prenatální péči a nedocházejí pravidelně na lékařské prohlídky.

Důležité je, aby byl zaručen tzv. primární kontakt mezi matkou a dítětem. To znamená, že pro matku musí být její dítě na prvním místě, např. před partnerem. Pokud tomu tak není, je léčba závislosti vždy nejistá. Důležité je také aby matka měla podporu rodiny, byla schopna otevřené komunikace a sebereflexe, spolupracovala, respektovala pravidla a doporučení. V neposlední řadě stojí samozřejmě dostatečné materiální zajištění k výchově dítěte.

To, že rodiče užívají drogy, se na jejich dětech může projevit různými způsoby. Může jít o krátkodobý problém, jakým je například novorozenecký abstinenční syndrom (NAS). Ten se zpravidla projevuje dlouhotrvajícím a neutišitelným pláčem. Dalšími příznaky tohoto syndromu mohou být nespavost, podrážděnost, neschopnost přijímat mléko, neobvyklá tělesná teplota, poruchy dýchání, třes nebo svalové napětí. Může se ale dostavit také dlouhodobý vliv, který se projevuje jako hyperaktivita, nesoustředěnost, poruchy řeči nebo ADHD.

Tolerance k droze je u těhotné ženy i plodu individuální. Následné negativní projevy na dítěti také nemusí odpovídat tomu, jak dlouho matka drogy užívala.

Rizikem je například také přenos žloutenky z matky na plod nebo další problémy, které s užíváním drog souvisí. Jde především o špatnou životosprávu, zanedbávání lékařské péče nebo stres a nejistota, kterou budoucí matka prožívá.

Děti potřebují především stabilní prostředí, klid a pocit bezpečí. Rodič užívající drogy nemůže ani základní věci svému dítěti poskytnout, protože má dost starostí sám se sebou. Dítě také podvědomě odkoukává od rodičů to, že drogy jsou odpovědí na to, jak se v životě vyhnout potížím, zvládat prohry a špatné nálady. V dospělosti bude proto mít tendenci toto chování opakovat.

 

Štěpán Svoboda

Reklama
Reklama