Dublin IV Past pro země, které nechtějí uprchlíky? Projevte solidaritu, zní z EU

Dublin – hlavní město Irska, které se stává na veřejnosti tak trochu sprostým slovem. Důvodem je reforma nazvaná Dublin IV. Nástroj pro populisty a extrémisty v boji proti EU nebo účinné řešení migrační krize? Co tato reforma znamená v praxi pro ČR? Právě na tyto a další otázky budou v Názorech bez cenzury odpovídat místopředseda sněmovního výboru Mikuláš Peksa, publicista Benjamin Kuras a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Názory bez cenzury můžete sledovat ve čtvrtek 22.2 v 17:00 na Facebooku Zpravodajství FTV Prima. Tento pořad je věnován právě vám, našim divákům. Právě vy můžete našim hostům pokládat otázky a my se za vás budeme ptát.
Dublin IV.
Dublin IV.
pixabay.com

Stále častěji se o této reformě mluví a píše. Málokde je ale vysvětleno, o co se v podstatě jedná. Pojďme si některé z těch nejdůležitějších bodů jednoduše vysvětlit.  

Co jsou to tzv. Dublinské dohody?

Dublinské dohody jsou součástí evropské legislativy. Jedná se o princip udělování azylu a o přidělování mezinárodní ochrany. Stávající dohoda v podobě Dublin III koordinuje činnost členských států.

Co přináší obávaná reforma Dublin IV?

  1. Reforma reaguje na krizi z roku 2015. Má se popasovat se stávající situací a zefektivnit přijímání uprchlíků. Odlehčit jižním státům a zemím, do kterých proudí nejvíce migrantů. Reforma má tedy systematizovat udělování azylu napříč členskými státy. V té souvislosti by se měl zavést tzv. výpočet spravedlivé odpovědnosti. Faktor HDP a počtu obyvatel daného státu tak bude rozhodovat o tom, kolik žadatelů o azyl ta daná země musí přijmout.
  2. Nový návrh také v širší míře zohledňuje příbuzenské vztahy žadatelů o azyl. Pokud žadatel v minulosti žil v některém členském státě nebo v některém z nich má rodinné vazby, žádá automaticky o azyl v té dané zemi.
  3. Dublin IV zavede přísnější bezpečnostní kontroly. Každý žadatel bude muset být zaveden do příslušné vnitrostátní a evropské databáze. Ti z žadatelů, kteří představují jakékoli bezpečnostní riziko, pak nemají být předáni do dalších zemí.
  4. Reforma zavede tzv. kolektivní přidělovací mechanismus. Bod, který je nejvíce kritizován. Tento bod spočívá jednoduše v tom, že pokud žadatel o azyl nemá v žádném státě příbuzenské vazby, má možnost vybrat si ze čtyř států, které přijaly nejméně žadatelů o azyl. Toto opatření má zajistit, aby uprchlíci hledali opravdu ochranu a nešli pouze za vidinou štědrých sociálních dávek.

,,Spolu s některými českými kolegy a částí europoslanců z Visegrádských zemí, jsme se pokusili z vyjednávacího mandátu EP vyřadit nejkontroverznější ustanovení, jakým je povinný mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Chtěli jsme, aby tento mechanismus byl, pokud nutně musí existovat, pouze na dobrovolné bázi. Taktéž jsme chtěli z mandátu vyřadit širokou definici rodiny v rámci azylových kritérií, sankce pro státy, jež se systému nebudou účastnit a řadu dalších drobnějších, nicméně kontroverzních věcí. To se nám nepodařilo…“ napsala europoslankyně za KSČM  Ing. Kateřina Konečná.

  1. S tím přichází další kontroverzní nařízení s reformou Dublin IV. Pokud daná země odmítne žadatele o azyl přijmout, zaplatí pokutu 250 tisíc eur za každého nepřijatého uprchlíky.

Kdo přijímá a schvaluje tuto reformu?

Ani prezidenti členských států, ani výkonné orgány členských zemí nemají tuto pravomoc. Ti mohou působit pouze jako nátlakový proud směrem k evropským institucím. Jedná se totiž o právní evropské nařízení, které nespadá do rozhodovacího procesu jednotlivých států. Rozhodují o něm orgány Rady Evropské unie a následně Evropský parlament.

Pokud se o této reformě chcete dozvědět více a chce se k ní veřejně vyjádřit, nenechte si ujít naše Názory bez cenzury, kde můžete našim hostům pokládat své dotazy, komentovat celou situaci a projevit svůj názor. Sledujte náš Facebook Zpravodajství FTV Prima už tento čtvrtek 22.2. od 17:00!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama