Ekonomická úroveň Česka se přibližuje průměru zemí eurozóny. Příští rok by ČR mohla předběhnout Poláky i Slováky

V roce 2019 se ekonomická úroveň České republiky dostane na 85 % průměru 19 zemí eurozóny. Vyplývá to z makroekonomické predikce ministerstva financí.
Ekonomika - ilustrační foto
Ekonomika - ilustrační foto
istockphoto.com

reklama

Podle prognózy by být měla hlavním tahounem české ekonomiky domácí poptávka a nezaměstnanost by měla dále klesat. Loňská výše hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele stačila na 83 % úrovně 19 zemí eurozóny, letos by to mělo být 84 % a příští rok už 85 %.

"Díky stabilnímu hospodářskému růstu by relativní ekonomická úroveň ČR měla postupně dosáhnout až 85 % průměru 19 zemí eurozóny v roce 2019," uvedlo ministerstvo. Česká republika by na tom při takovém vývoji byla ve srovnání lépe než například Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko nebo Portugalsko.

Eurozóna rostla loni nejrychleji za posledních 10 let

"Ekonomický růst v eurozóně i v Evropské unii byl v roce 2017 nejrychlejší za uplynulých 10 let. Od začátku roku 2018 se však zvolňuje, i když fundamentální faktory zůstávají příznivé. Vzhledem k hlubokému propojení s ekonomikami Evropské unie lze i v České republice očekávat kvalitativně obdobný scénář vývoje," uvádí dále ve své zprávě ministerstvo.

vlajka EU

Členství v EU je pro nás prospěšné, myslí si podle Eurobarometru většina Čechů

Silný ekonomický růst a jeho udržitelnost ve střednědobém horizontu by podle úřadu mohlo narušit především "vzrůstající napětí v globálních obchodních vztazích, zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech amerických i v mnoha rozvíjejících se zemích, či narůstající politická rizika ovlivňují ekonomický sentiment". Ministerstvo považuje za znepokojující také zpomalení tempa růstu světového obchodu i investic, i růst cen ropy.

Rizika? Protekcionismus, nedostatek lidí i tlak na růst mezd

V hodnocení rizik analýza zmiňuje například nejistý vývoj ve vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Vnější rizika ministerstvo financí vidí také v trendu růstu protekcionismu, tedy ve snaze států chránit svůj trh. Mezi nástroje protekcionismu patří například zavádění dovozních cel nebo dotace na export.

Analýza zmiňuje také to, že se firmy na trhu potýkají s nedostatkem pracovníků a silným tlakem na růst mezd. Tím by mohla být negativně ovlivněna konkurenceschopnost některých firem, na druhou stranu tento stav zvyšuje rostoucí příjem domácností a investice do produktivity práce.

Ekonomická úroveň států se hodnotí na základě běžné parity kupní síly. Tento ukazatel porovnává jednotlivé měny a srovnává co za ně lze v obou státech koupit. Stejný soubor zboží a služeb tak stanoví jak na tom jednotlivé země jsou.

Celá analýza ke stažení zde.

reklama

reklama