Větrné elektrárny Zdroj: pixabay.com
Větrný potenciál využívá Česko pouze z deseti procent. Vítr u nás přitom podle odborníků fouká podobně jako v sousedním Rakousku i některých dalších zemích, kde se ročně postaví stejný počet větrných elektráren, jaký máme aktuálně nainstalovaný v Česku. Důvodem jsou mimo jiné předsudky politiků, kteří o projektech rozhodují.
Až třetinu spotřeby elektřiny v České republice by podle odborníků mohly pokrýt větrné elektrárny. Česko přitom stále preferuje dražší elektřinu z jaderných elektráren.
„Dnešní situace je velký paradox a podobná je i na Slovensku nebo v Maďarsku. Výroba elektřiny z větru je spolu s fotovoltaikou nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů. Elektřina z větrníků nebo fotovoltaiky je asi šestkrát levnější než elektřina z jaderné elektrárny, kterou v Česku někteří politici prosazují. Samozřejmě neporovnávám cenu nových větrníků se starými Dukovany nebo Temelínem, porovnávám nové, chystané větrníky s novou, chystanou jaderkou. A tam je to srovnání nákladů zcela drtivé. Větrné elektrárny a fotovoltaika naši spotřebu samozřejmě nepokryjí, je potřeba je mixovat s dalšími zdroji, řízením spotřeby a akumulace," tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Že je Česká republika ideálním místem pro stavbu větrných elektráren, potvrzuje i David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR: „Rozhodně je zde mnoho míst, která pro provozování větrných elektráren dávají smysl. Není to jen o dostatku větrných dní, ale o celkové ekonomické smysluplnosti projektu. Vedle větrnosti je nutno zvažovat například i technickou náročnost, environmentální souvislosti, otázky související s integrací větrné energie do elektrické sítě a podobně. Například na severu Německa sice fouká opravdu hodně, ale elektrické sítě jsou tam již větrnou elektřinou přesyceny. Z tohoto pohledu je ČR rozhodně vhodnějším místem pro nové projekty.“
Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7% podíl. Sedm nových větrných elektráren například vyrostlo po mnoha letech u Jindřichovic v Karlovarském kraji, další dva větrníky teď vznikají u hranic s Německem u Damnova na Tachovsku. Ani tak se ale nedaří držet krok se státy západní Evropy.
„Stavba nových větrných elektráren se v Česku zasekla v roce 2013. Nové projekty tu prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti tím, že si sehnaly určitá povolení. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,” uvedl Chalupa.
Nejvíce větrných elektráren bylo podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) instalováno v Ústeckém kraji (86,8 MW), naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.
„Situace je špatná, větrné elektrárny jsou převážně považovány za něco nepatřičného, o jejich přínosech se prakticky nemluví. Důsledkem je, že využití větrné energie naráží na nejrůznější bariéry a získat povolení k výstavbě větrné elektrárny je dnes prakticky nemožné. Díky tomu se v Česku na rozdíl od ostatních zemí větrná energie moc nevyužívá,“ tvrdí Hanslian.
Češi si ve srovnání s obyvateli západní Evropy navíc podle Chalupy tolik neuvědomují přínos větrníků z hlediska snížení dopadů klimatických změn.
„Větrné elektrárny jsou na Západě považovány za zdroj, který vyrábí čistou, domácí elektřinu, dává práci ve výrobě i údržbě, váže na sebe turistický nebo kongresový cestovní ruch. Především ale snižuje znečištění životního prostředí i riziko dopadů klimatických změn. Představa, že je možné zvládnout změnu klimatu bez využívání větrné energie a samozřejmě všech obnovitelných zdrojů je dle mého soudu mylná a tím i nebezpečná," tvrdí Chalupa.
Stavby větrníků májí i své odpůrce. Lidé se často bojí hluku, ale radost nemají ani ze vzhledu větrných elektráren. Například europoslanec a dřívější hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) tvrdí, že v době, kdy vedl region, se k návrhům na stavbu větrných farem stavěl negativně. „Já si myslím, že u větrných elektráren platí, že to nesmí být hrubý zásah do krajiny, nesmí to znamenat nějaké změny krajiny a my je sice možná můžeme postavit do Beskyd, Jeseníků, Krušných hor a vrcholky osadit větráky, protože máme potenciál. Já o tom ale nejsem přesvědčený,“ uvedl před časem pro média s tím, že si nemáme ničit krajinu.
Podle Hansliana je ale stavění více větrníků na jednom místě logické: „Stavět větrné elektrárny ve skupinách je v mnoha ohledech přirozené. Jednak je vhodných míst z důvodu nejrůznějších prostorových omezení omezené množství. Je tak logické využít potenciál vhodné lokality více než jedinou turbínou. Dále to přináší určité úspory z rozsahu. A také z krajinářského hlediska je jistě lepší, pokud větrné elektrárny tvoří občasné shluky, než aby byly po jedné rozptýleny po celé krajině.“
V sobotu 15. června bude možné si některé větrné elektrárny prohlédnout na vlastní oči. Například U Věžnice poblíž Polné na Vysočině budou od 10 do 16 hodin probíhat prohlídky přízemí interiéru jednoho z nejmodernějších strojů. Součástí programu budou také ukázky jízdy elektromobilem, ale na své si přijdou i děti, pro které bude připraven skákací hrad, balónková show nebo malování na obličej. Podobná akce bude ve stejný čas probíhat i v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku.
Adam Novotný
