Estonsko neuzná ruské pasy vydané na východní Ukrajině. Jak se zachová ČR?

Estonsko je po Kanadě další zemí, která oznámila, že neuzná ruské pasy, které Putin nabízí obyvatelům východní Ukrajiny pod kontrolou separatistů. Ruský prezident na začátku tohoto roku přislíbil tzv. zrychlené občanství každému, kdo žije v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. Česká republika vyjádřila podobné obavy a připojí se k postupu Evropské unie, redakci to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí ČR.
Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu
Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu
Facebook Official Site
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ministerstvo zahraničí Estonska oznámilo, že s okamžitou platností neuzná žádné ruské pasy vydané po 24. dubnu na území Doněcké a Luhanské oblasti, kromě těch, které byly před tím v držení ruských občanů. Rozhodnutí přišlo v reakci na podepsaný dekret ruským prezidentem Vladimír Putinem, který umožnil residentům těchto území získat ruské občanství ve zrychleném procesu. 

„Poskytnutí ruského občanství obyvatelům východní Ukrajiny pomocí zrychleného postupu, je dalším pokusem podkopat nezávislost Ukrajiny a zachovat současnou nestabilní bezpečnostní situaci ve Východní Ukrajině,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Tento postup je zásadně v rozporu s duchem Minských dohod. Toto estonské poslední rozhodnutí zároveň zásadním způsobem odsuzuje takovéto jednání ze strany Ruska,“ dodal. 

Ministerstvo zahraničních věcí se dnes vyjádřilo v podobném duchu. „Česká republika považuje vydávání cestovních dokladů Ruské federace pro občany Ukrajiny žijící na územích mimo kontrolu ukrajinské vlády za krok, který zvyšuje nestabilitu na východě Ukrajiny a je v rozporu s Minskými dohodami," oznámilo dnes online redakci TV Prima tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí ČR. Na rozdíl od Estonska si Česká republika počká na společný postup EU „Česká republika v tomto případě podporuje společný postup Evropské unie, podobně jako tomu je v případě cestovních dokladů RF vydávaných na Krymu." 

Byl to právě ministr zahraničí Estonska, kdo i v květnu tohoto roku nadnesl otázku platnosti těchto pasů na Radě pro zahraniční věci EU. Rada vyjádřila vážně obavy v této otázce a zároveň pochopení pro kroky související s neuznáním ruských pasů. „Věřím, že ostatní členské státy EU a celé mezinárodní společenství přijmou podobná rozhodnutí. Naší povinností je pokračovat v aktivní podpoře suverenity a územní celistvosti ukrajiny,“ řekl Reinsalu. 

Estonsko tím zároveň navázalo na dřívější rozhodnutí ohledně neuznání ruských pasů vydaných po 18. březnu 2014 obyvatelům Krymu a Sevastopolu, pokud držitel cestovního pasu nebyl již před tím občanem Ruské federace. 

Dalibor Zítko

Reklama
Reklama