Evropa se ještě více problematizuje. Častější jsou projevy antisemitismu

Již v minulém roce se objevovaly náznaky, že se Židé necítí v některých evropských zemích bezpečně. Agentura zabývající se lidskými právy (FRA) při EU provedla v minulém roce průzkum, ze kterého vyplynulo, že skoro třetina Židů se cítí být obtěžována.
Francouzský voják hlídkuje před židovskou školou foto youtube
Francouzský voják hlídkuje před židovskou školou foto youtube
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

výsledků agentury vyplynulo, že ze šestnácti tisíc dotazovaných Židů ve dvanácti zemích EU 89 procent cítí, že má ve své zemi problémy. Dvacet osm procent uvedlo, že byli obtěžováni a dvě procenta, že byli napadeni. Čtyřicet sedm procent má obavu, že v dalším roce budou obtěžováni, verbálně uráženi a čtyřicet procent má dokonce obavu z fyzických útoků. Třicet osm procent dotazovaných uvažovalo kvůli své bezpečnosti během posledních pěti let o emigraci.

Průzkum navíc zjišťoval, ve které zemi mají Židé pocit ohrožení. Nejhůře z dvanácti států EU dopadla Francie - země s největší židovskou populací v Evropě. Pořadí zemí, ve kterých Židé vidí antisemitismus za rok 2018 v Evropě: Francie, Belgie, Německo, Švédsko, Maďarsko, Spojené Království a Itálie.

Graf: Jak Židé vidí v zemích EU antisemitismus graf BBC
Graf: Jak Židé vidí v zemích EU antisemitismus graf BBC

Již v prosinci minulého roku psal izraelský server ynetnews.com, že jeden z demonstrujících uvedl: „Byli to bohatí Židé, kteří přivedli Macrona k moci, aby byl jejich loutkou a oni jej tahali za drátky. Židé jsou zodpovědní za snížení daní bohatým a za celou finanční situaci.“

Francii opět letos rozbouřilo jednání jednoho z demonstrujících mezi přívrženci žlutých vest. Sprostými nadávkami napadl známého filozofa a spisovatele Alaina Finkielkrauta (syn polských přistěhovalců), který pak pro média uvedl: „Cítil jsem velkou nenávist a bohužel, není to poprvé... Měl bych strach, kdyby tam nebyly pořádkové síly, ale naštěstí tam byly.“

Bernard Henri Levy: Myšlenka Evropy je víc než jen politika

Výše uvedené případy se sice dotýkaly politické roviny, ale nedostaly se na nivó vysoké politiky. Do té patří novinový rozhovor jiného známého francouzského filozofa Bernarda Henri Levyho pro nedělní vydání rakouského deníku Kurier. Pod názvem článku „Jsme pro sankce vůči Rakousku“ se pustil do kancléře Sebastiána Kurze, když akcentoval, že myšlenka Evropy je víc než jen politika.

Hned v odpovědi na první otázku poukázal na viditelný rozpad Evropy a situaci srovnal s třicátými lety. Sice současné neliberální vůdce neoznačil za fašisty, nicméně dodal: „Celková situace je té době podobná.“

Bernard Henri Levy se v rozhovoru pustil do vrcholového politika hostitelské země Sebastiána Kurze: „Když kancléř má ve vládě zástupce svobodných - FPÖ - strany založené lidmi s nostalgií k nacistickému režimu, nemám o něm velké smyšlení... Původní hřích je stále přítomný – nacionalismus a populismus, který v Evropě vedl vždy k nejhoršímu.“

Navíc vytknul rakouskému kancléři odmítnutí Globálního paktu OSN pro migraci (Rakousko a dalších jedenáct zemí se zdrželo hlasování a Česko bylo s dalšími čtyřmi zeměmi proti), za což by si Kurz podle francouzského filozofa zasluhoval sankce a k tomu dodal: „Evropa není jako restaurace, kde si objednáváte podle vašeho přání.“

Citace:

Francouzský filosof v rozhovoru o Evropě:  „Evropa je ideou lidstva. Koncept náboženství, duchovního života, vztahu mezi mužem a ženou, láskou, svobodou víry a mysli. Je to především otázka civilizace, až potom otázka politického konstruktu. Mimochodem jsou to rakouští nebo rakousko-uherští autoři, kteří to nazývají jen trochu jinak. Musil, Broch, Roth: Podívaná se rozpustila do velkého stínu.

Mirko Radušević

Reklama
Reklama