Evropské děti trpí kvůli znečištění ovzduší. Způsobit může až třetinu všech případů astmatu, varují vědci

Znečištění ovzduší může mít za následek až třetinu všech případů dětského astmatu v Evropě. Vyplývá to z nově uveřejněné studie. Vědci bijí na poplach a vyzývají vlády k okamžitému jednání, informoval list Daily Mail.
ilustrační foto
ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Podle nejnovější studie, do které se zapojilo více než 63 miliónů dětí z 18 evropských zemí, lze v Evropě předcházet až 33 % nových případů dětského astmatu ročně. Vědci dále odhadují, že by se dalo předejít až 190 000 případů tohoto onemocnění, kdyby se vlády jednotlivých zemí usilovněji snažily se znečištěným ovzduším bojovat.

Vědci srovnávali míru výskytu astmatu s odhadovanou mírou škodlivin, kterým jsou děti a mladiství běžně vystaveni. Pomocí dat z předchozích 41 studií spočítali, kolika novým případům by se dalo předejít, kdyby se snížily hladiny škodlivin na nejnižší možnou hodnotu.

Limity Světové zdravotnické organizace pro některé znečišťující látky nejsou podle odborníků dostatečně přísné, aby chránily děti před astmatem. Spoluautorka studie Haneen Khreis z Texaského institutu dopravy uvedla pro britský Daily Mail, že „výsledky vyzývají k okamžitému jednání“.

Ilustrační foto

Vyrůstali jste obklopeni přírodou? Pak máte daleko menší sklony k depresím, tvrdí vědci

Znečištěné ovzduší může poškodit dýchací cesty a vést k zánětům a vzniku astmatu u dětí s genetickou predispozicí. Pokud by všech 18 zemí zapojených do studie, mezi kterými bylo například Rakousko, Maďarsko nebo Belgie, snížilo hladiny škodlivin PM2,5 (drobné škodlivé částice, jejichž zdrojem jsou hlavně výfukové plyny, průmysl a domácí vytápění, pozn. autora), pak by podle studie u 191 883 (33 %) dětí nemuselo ke vzniku astmatu dojít. U oxidu dusičitého (NO2) by to mohlo být přibližně o 135 257 (23 %) a u černého uhlíku o 89 191 případů dětského astmatu méně.

Studie se zabývala třemi běžnými škodlivinami ve snaze určit hlavního viníka v souvislosti s dětským astmatem. Jedná se o hladiny škodlivin PM2,5, oxidu dusičitého a černého uhlíku. Například částice PM2,5 jsou 30krát menší než lidský vlas, takže snadno proniknou hluboko do plic a dostanou se do krevního oběhu. Neexistuje žádná bezpečná hladina částic PM2,5, protože obsahují toxiny jako sulfát a černý uhlík a pro lidské zdraví představují obrovské riziko. Oxid dusičitý zase poškozuje výstelku na plicích a vede ke zvýšenému riziku vzniku infekce, ale také sípotu, nachlazení a chřipky.

V jiném rameni studie se vědci zabývali otázkou, kolika případům dětského astmatu by se v Evropě dalo předejít, kdyby země dodržovaly přísné pokyny pro maximální hladiny znečištění, které vydala Světová zdravotnická organizace, ale které se často nedodržují. Navíc jsou tyto pokyny podle vědců zastaralé a limity znečištění by měly být přísnější. „I když všichni budou mít elektrická auta a budou se využívat obnovitelné zdroje energie, stále se do vzduchu budou dostávat znečišťující částice z brzd, pneumatik a celkového opotřebení aut,“ uvedl pro Daily Mail autor studie, profesor Mark Nieuwenhuijsen. Podle něj je tedy zapotřebí snížit celkový počet automobilů a obecně začít více využívat hromadnou dopravu, kola nebo chodit pěšky.

Znečištěné ovzduší může ovlivňovat hodnotu IQ u dětí

Podle nejnovějších studií patří mezi následky znečištěného ovzduší například nižší IQ u dětí v průměru až o sedm bodů, zhoršená paměť u dětí, opožděný vývoj dětí, celkově nižší průměrná délka života až o dva roky, zvýšené riziko vzniku autismu, dětské astma, nadváha u dětí, neplodnost u žen, zvýšené riziko rakoviny prsu, deprese nebo demence atd. 

Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší patří neefektivní využití energie v domácnosti, průmyslu, zemědělství, dopravním odvětví a uhelných elektrárnách.

 

Petra Pachovská

Reklama
Reklama