Heroin legálně a zadarmo? Norsko chce zlepšit životní situaci drogově závislých

Norská vláda chystá program, který by měl snížit počet případů předávkování se drogami. Kdo by si ale myslel, že kampaň bude spočívat v nějakých brutálních restrikcích, mýlil by se. V plánu je naopak to, že specializované kliniky budou drogově závislým předepisovat heroin zcela zdarma.
ilustrační foto
ilustrační foto
Pixabay

reklama

Program by měl podle norského listu Aftenposten odstartovat v roce 2020 a začleněno do něj bude až 400 lidí s nejvážnějším stupněm závislosti. Tito „pacienti“ budou mít nárok na lékařský předpis na heroin, a to zcela zdarma.

„Věříme, že to přinese očekávané výsledky… Lepší životní podmínky pro některé závislé, kteří jsou dnes mimo náš dosah a současné programy jim nedokázaly pomoci,“ vysvětlil na svém facebookovém profilu záměr vlády ministr zdravotnictví Bent Høie.

Norsko trápí počet předávkovaných narkomanů

Norové chtějí tímto krokem snížit jednu velice nelichotivou bilanci. Podle agentury AFP totiž severská země patří mezi evropskou špičku, co se předávkováných drogami týče. V roce 2015 to bylo 81 úmrtí na milion obyvatel. Evropský průměr je přitom 20,3 úmrtí na milion obyvatel. Například Česko, které má přibližně dvakrát více obyvatel než Norsko je podle vládních statistik v tomto ohledu s 5,5 úmrtími na milion hluboko pod evropským průměrem.

Norsko tak upíná zraky k jiným státům, kde tuto metodu zavedli už dříve. Například v Dánsku, kde podobný program běží už od roku 2010, se díky takzvaným heroinovým klinikám snížil počet zločinů souvisejících s drogami o jednu třetinu. Naopak se o 30 % zvýšil počet drogově závislých, kteří si našli stálé bydlení, píše list Daily Mail s odkazem na oficiální statistiky dánských úřadů. Podobné zkušenosti mají také ve Švýcarsku, kde podle studie zmizí díky těmto programům každý rok z ulic čtyři procenta nejproblémovějších narkomanů.

Plicejní fenka Sombra

Neobvyklý cíl: Kolumbijský drogový kartel vypsal vysokou odměnu na hlavu policejního psa

Přestože výše zmíněné statistiky ukazují, že heroinové kliniky mají v některých zemích potenciál být prospěšné, pojí se s těmito programy logicky také řada nevýhod. Jednou z nich je například to, že vybraní narkomané se musí k aplikaci drogy dostavit přibližně dvakrát denně sedm dnů v týdnu. Zaměstnanci těchto zařízení navíc při podávání drog mnohdy čelí morálnímu dilematu. A v neposlední řadě tyto kliniky financuje stát, tudíž narkomany nepřímo sponzorují i daňoví poplatníci.

Podobné kontroverzní terapie už byly mimo Norska, Švýcarska a Dánska schváleny, nebo se testují také v Austrálii, Francii, Německu, Kanadě či Nizozemsku. Aplikace drogy probíhá ve speciálních zařízeních za dozoru lékařů. Pacienti nedostávají heroin ve formě, kterou lze nelegálně pořídit na černém trhu, ale syntetický heroin, který není neurotoxický a má kromě závislosti jen málo dlouhodobých vedlejších účinků.

reklama

reklama