Hory, krávy, louky: Turisty nepřeplněné údolí PillerseeTal nabízí tu pravou alpskou idylku (1. část)

Jsem spíše jeden z těch, kteří dávají v letních měsících přednost dovolené u moře a do hor jezdí spíše v zimě. Lednová návštěva v tyrolském středisku Saalbach-Hinterglemm mě ale nahlodala, že by tato krásná krajina stála za vidění i během příjemných teplot a za svitu sluníčka. Rozhodl jsem se proto na sklonku září navštívit Tyrolsko znovu. Tentokrát jsem zvolil „přeshorský“ Fieberbrunn. A ve finále musím konstatovat, že jsem rozhodně neprohloupil, ba

Že jsem krásy rakouských Alp začal objevovat až na prahu třicítky, si ani nevyčítám. Dříve jsem razil spíše styl, že dokud to jde, měl bych při každé vhodné příležitosti vypadnout co nejdál od domova. Pravdou je, že jsem si třeba letní dovolenou v horách příliš představit nedovedl. To se ale změnilo. Například ve Fieberbrunnu by se dala strávit dovolená s nadsázkou celý rok.

Obrovskou výhodou je dopravní dostupnost. Údolí PilerseeTal se stejnojmenným jezerem leží v severovýchodním cípu Tyrolska u hranice se Salcburskem a je z Česka vzdáleno několik hodin jízdy autem (například z Prahy 5-6 hodin). Oblast tvoří pět městeček: Hochfilzen, St. Jakob in Haus, Waidring, St. Ulrich am Pillersee a už zmiňovaný Fieberbrunn.

Už při průjezdu malebnými vesničkami s typickými dřevěnými stavbami na mě dýchla ta pravá tyrolská atmosféra. Samotné údolí je obklopené horami, z nichž ty nejvyšší mají i přes 2 500 metrů. Všude zelené louky i s neodmyslitelnými krávami, jezera, lesy… zkrátka pravá alpská idylka se vším všudy.

PillerseeTal navíc nepatří mezi nejvyhledávanější rakouská střediska, tudíž zde ani v hlavní sezóně nenarazíte na nekončné davy turistů (snad s výjimkou části prosince, kdy se v Hochfilzenu koná světový pohár v biatlonu).

Co se týče aktivit, tak PillerseeTal toho nabízí opravdu hodně. Od klidné dovolené, přes tu aktivní, až po sebedestruktivní (v dobrém slova smyslu samozřejmě). Na mnoho zajímavých míst se dá pohodlně dostat lanovkou. Parkování u stanic není díky velkým parkovištím žádný problém. Jedním takovým místem je i městečko Waidring, odkud jezdí lanovka na Steinplatte (1 869 m. n. m.), přesněji řečeno do stanice, která se nachází pod vrcholem hory. Po krátké procházce se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ze které je za dobrého počasí opravdu úžasný výhled nejen na široké okolí, ale díky konstrukci plošiny i dolů do propasti. Závratěmi sice netrpím, moje první kroky po plošině ale určitě jisté nebyly. Někteří tento koncept jistě ocení, jiní budou našlapovat opatrně a průhledným sklům se širokým obloukem vyhnou.

Výlet na Steinplatte ale určitě ocení děti. Soukromí majitelé pozemků se totiž na hoře rozhodli vystavět jakési okno do dávné historie, kdy ještě Steinplatte omývalo prehistorické moře Tethys (ostatně i dnes se dají v okolí nalézt zbytky zkamenělých korálů). Triassic park, jehož součástí je i dinosauří muzeum, pak nabízí spoustu interaktivní zábavy pro děti včetně jezírek, lanových stezek, jeskyně, skluzavek, ale i lehátek k odpočinku. Kompletní seznámení s životem v prehistorickém období pak nabízí zhruba čtyřkilometrová naučná stezka.

Z vyhlídkové plošiny nejde za dobrého počasí přehlédnout velký dřevěný kříž v dáli. Ve skutečnosti se jedná o 30 metrů vysokou rozhlednu Jakobskreuz ve tvaru čtyřramenného kříže, která zdobí vrchol hory Buchensteinwand (1 456 m. n. m.). I tam se z malebného městečka St. Jakob in Haus dostanete pohodlně lanovkou. Nadšenci pro výšlapy mohou samozřejmě lanovku vynechat, pěšky zabere cesta něco okolo dvou hodin. Rozhledna Jakobskreuz byla otevřena v roce 2014 a musím říct, že stejně jako plošina na Steinplatte nabízí opravdu fantastický výhled na Kitzbühelské Alpy. Při troše štěstí (a já ho měl) zahlédnete v dálce i zasněžený vrcholek nejvyšší rakouské hory Grossglockner (3 798 m. n. m.).

Rozhledna je zajímavá i tím, že se uvitř nacházejí prostory pro různé mítinky a semináře (při silnější bouřce to může být díky prosklenným stěnám opravdu hodně výživné setkání). Pokud se do horních pater rozhledny rozhodnete pěšky, můžete se pokochat obrazy místních umělců, z nichž je většina na prodej. Nutno podotknout, že s přihlédnutím k jistému náboženkému nádechu stavby, jsou ceny za některé z děl poměrně nekřesťanské.

Tak to bylo malé představení údolí PillerseeTal. Na tipy na další aktivity včetně těch více adrenalinových a kulinářských se můžete těšit v dalším článku. Více informací o této malebné tyrolské destinaci se dozvíte na oficiálních stránkách regionu nebo turistickém portále kamkam.eu.

Tagy: