V Berlíně roste podpora referenda o hromadném vyvlastnění majetku. Vše připomíná bývalou komunistickou minulost východního Německa. Příznivci referenda se snaží dostat k nemovitostem soukromých majitelů, kteří vlastní více než 3 000 nájemních jednotek.
Podobné řádky se objevovaly v posledních dnech nejen v německých médiích, když se novináři zabývali možnými dopady „znárodnění“ berlínských bytů. Píše se, že pokud by byli aktivisté v oblasti bydlení úspěšní a vyvlastnění bylo uzákoněno, bylo by postiženo zhruba tucet bytových společností, které v Berlíně vlastní kolem 240 000 bytů. Největší z těchto soukromých vlastníků je realitní společnost Deutsche Wohnen, která vlastní více než 110 000 nájemních jednotek v Berlíně a za ní následuje společnost Vonovia se 44 000 byty.
Zastánci referenda o vyvlastnění bytů vychází z německé ústavy z roku 1949 a zákona, který uvádí, že „půda, přírodní zdroje a výrobní prostředky mohou být převedeny do veřejného vlastnictví“, to je - mohou být znárodněné.
Důvodem celé akce je skutečnost, připomínající do určité míry situaci u nás, když se v minulosti odehrál masivní rozprodej státních bytů. Server Deutsche Welle uvádí, že „celé ulice byly zakoupeny japonskými, norskými nebo americkými realistními společnostmi, které začaly zvyšovat nájemné.“ V Berlíně došlo k zdvojnásobení nájemného za poslední desetiletí, což umožnil fakt stále velkého přílivu lidí do metropole za prací. Podle nedávné studie realitní skupiny CBRE Berlin a německé hypoteční banky Berlin Hyp AG se v německé metropoli průměrný nájem dostal až na 10 euro (11,23 USD) za metr čtvereční měsíčně.
Od minulého týdne, kdy se v Berlíně uskutečnila několikatisícová demonstrace, odstartovala rovněž petiční akce k převzetí téměř 250 tisíc bytů z rukou velkých realitních společností. Za akcí stojí organizace Expropriate Deutsche Wohnen & Co., které je zejména trnem v oku výše uvedená realitní společnost Deutsche Wohnen. Jestliže aktivisté sesbírají dvacet tisíc podpisů, musela by se berlínská městská rada byty a jejich „znárodněním“ zabývat. Aktivisté plánují do února 2020 posbírat dalších 170 000 podpisů a v tu chvíli by se muselo konat referendum. Britský server The Guardian píše, že v tom případě by byl ovlivněn globální evropský realitní trh od Berlína až po Londýn. Aktivisté nejsou bez šance. Společnost Forsa poll provedla v únoru mezi Berlíňany průzkum a 44 procent je pro znárodnění majetku realitních společností a 39 procent to odmítá.
Politické rozložení
V Berlíně v současnosti vládne „červeno-červeno-zelená“ koalice, což představuje sociální demokraty (SPD), levici a Zelené, kteří se zatím nedokáží ve svém názoru na řešení problému shodnout. Pouze levice podporuje petiční akci a u zbývajících dvou stran se jejich představitelé vyjadřují rozdílně. Starosta Berlína za SPD Michael Müller se vyjadřuje rezervovaně a v zákulisí petici nepodporuje: „Přál bych si, aby se vše rychleji pohnulo a to proveditelným způsobem a nájemníkům se vyšlo vstříc.“ Představuje si výstavbu nových sociálních bytů a výkup bytů. Podobný názor pochopitelně zastávají developeři a majitelé realitních kanceláří, kteří tvrdí, že se problém nejlépe vyřeší ve formě nových dotovaných bytových projektů.
Opačná strana sdružení Expropriate Deutsche Wohnen & Co. a její zástupce Thomas McGath tvrdí, že musí existovat určitá pravidla hry a že ve městě si nemůže každý dělat, co chce. „Trh sám o sobě problém nevyřeší,“ dodává Thomas McGath.
Rozdíl v nájemném mezi soukromými a obecními domy v Německu se v posledních letech podstatně zvýšil, i když jsou stále levnější než v jiných evropských metropolích jako jsou Paříž nebo Londýn. Pro představu Deutsche Welle uvádí, že v roce 2017 průměrná cena nájemného za metr čtvereční (bez platby za vodu a energie) byla v privátním domě 8,7 euro a v obecním domě činilo nájemné kolem 7,5 euro. Ve velkých městech to bylo daleko více a rekordmanem je Mnichov.
Britský deník The Guardian ve svém článku o Berlíně uvádí příklad důchodkyně, která vydává na nájem šedesát procent svého důchodu a má obavy, že to nebude dlouho trvat a bude se muset odstěhovat jako mnoho jejích sousedů. Deník píše, že v roce 2017 vzrostl nájem o 20,5 procent a autor článku má obavu, že Berlín přestane být městem, o kterém jde pověst, že je to ráj umělců.
Mirko Radušević