Jak je to v ČR s chudobou? Skoro deset procent z nás je chudých

Odpověď nám vyčíslilo nejnovější statistické šetření, které konstatuje, že chudobou je u nás ohrožena skoro desetina lidí.
bezdomovec foto tab com
bezdomovec foto tab com

reklama

Statistikové uvádí údaj „příjmová chudoba“ a spočítali, že se loni týkala 9,6 procent Čechů. Tisková zpráva Českého statistického úřadu se nás snaží uchlácholit tvrzením, že na tom nejsme špatně, když se Česká republika řadí k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem takto ohrožených osob.

Jistě se většina z vás s tímto konstatováním nespokojí. Jaká je realita? Tu lze vyčíst z dat, která statistiky nabízí a ze kterých vidíme, že lidé u nás nad životní úrovní právě nejásají.

Ze zkoumaných čtyř milionů čtyř set tisíc domácností skoro 19 procent (18,9) uvedlo, že náklady na bydlení jsou velkou zátěží a dokonce až 70 procent (69,7) tvrdilo, že jsou pro ně určitou zátěží. Pouze jedenáct procent odpovědělo, že náklady na bydlení pro ně zátěží nejsou. Znamená to, že nejspíše téměř až pětina našich domácností má velký problém zaplatit nájemné (viz). Další zkoumaná položka uvádí, jak domácnost vycházela s příjmem. Statistikové spočítali, že pět procent českých domácností má velké obtíže, téměř třináct procent (12,9) se potýká s obtížemi a třicet dva procent s menšími obtížemi život s příjmem zvládne. Můžeme konstatovat, že 17,6 % domácností má velký problém s tím, jak v životě vyjít. Když nebudeme tyto dvě zkoumané položky sledovat u nezaměstnaných, kde náklady na bydlení například představují velký problém až u 51 procent z nich, tak problémy se životními náklady mají především důchodci. Pro skoro 22 procent důchodců jsou náklady na bydlení velkou zátěží!

Zpráva vše shrnuje v tvrzení: „Potíž vyjít s příjmy mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Lidé z domácností, jejichž příjmy nedosahují určité hranice, jsou ohroženi příjmovou chudobou. Z šetření životních podmínek také vyplynulo, že téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osaměle žijící důchodkyně.“

Sociologický pohled na chudobu

Výzkumná agentura Median, která v roce 2016 prováděla průzkum chudoby,  definuje populaci „chudých“ tím, že se od zbytku společnosti výrazně odlišuje zasažením jevy, které sociologové popisují jako tzv. materiální deprivaci. Drtivá většina chudých si nemůže dovolit nákup nového nábytku pro nahrazení opotřebovaného, dovolenou či hrazení neočekávaného výdaje ve výši 10 tisíc Kč. Právě poslední položka zvyšuje náchylnost chudých lidí k zadlužení vyvolanému neočekávaným výdajem a jejich omezené schopnosti finančně plánovat. Poměrně velká část chudých (28- 40 %) se setkává i se závažnějšími problémy, které se týkají neschopnosti zajistit kvalitní a stabilní bydlení a plnohodnotné stravování. Právě tyto dopady mohou být důvodem, proč se chudoba rodin podle jiných výzkumů výrazně promítá do problémů jejich dětí ve škole, ve zdraví a v dalších oblastech.

Co ovlivňuje chudobu, popsal sociolog Martin Potůček, zabývající se sociálními otázkami: „Je naprosto zřejmé, že rozhodnutí politiků mají významný dopad na životní podmínky lidí, včetně toho, jak velké jsou rozdíly mezi těmi, kteří žijí v dostatku nebo přebytku a těmi, kteří žijí v nedostatku nebo dokonce strádají. Navíc profesor Potůček tvrdí, že „problém chudoby je problém bohatých proto, že snadno podléhají iluzi, že jsou za vodou, neumějí domyslet, co by se stalo, kdyby stále více jejich spoluobčanů bylo ´pod vodou´.“

Nakonec další zajímavý sociologický pohled na chudobu. V roce 2005 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění šetření, jak jsou které sociální skupiny lidem sympatické. Ze zkoumání vyplynulo, že chudí na tom nejsou nejhůře - po vědcích, lékařích, zemědělcích a hornících obsadili další příčku, a to dokonce před populárními umělci. Kdo dopadl nejhůře? Byli to bohatí miliardáři a politici

Mirko Radušević

reklama

reklama