Jak odolat internetovým výzvám? Můžou vést až ke smrti

Vylít na sebe kýbl ledové vody, sníst co nejvíce skořice, tančit v otevřených dveřích jedoucího auta nebo spolknout tabletu do myčky na nádobí - to jsou jen příklady některých výzev, tzv. challanges, které se pravidelně objevují na sociálních sítích. Některé z nich jsou pozitivní, jiné mohou být vtipné, mnoho z nich je však nebezpečných, a to až smrtelně. Nad tématem se zamýšlí projekt Bezpečně na netu,
Výzva k následování na internetu může být i smrtelná
Výzva k následování na internetu může být i smrtelná
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Své by o tom mohli vyprávět Geert a Anita Reyndersovi z Nizozemí. Ve výzvě „Chocking game“, při které se děti záměrně dusí, aby přerušily přívod krve do mozku, přišli o svého 16letého syna Tima. Nyní se snaží proti nebezpečným výzvám bojovat.

Děti a mladí lidé dělali bláznivé kousky a vzájemně se hecovali od nepaměti. Internet a sociální sítě však spolu s mobilními telefony umožňují zdokumentování těchto často bláznivých nápadů, jejich šíření a oslovení širokého publika. Často i těch, kteří by, nebýt Internetu, podobný nápad nikdy nedostali. Teď se však snaží sami sobě i svým kamarádům dokázat, že oni danou výzvu přece zvládnou. A přitom nasbírat pěknou řádku lajků.

Podle výzkumu komunikační agentury Jong & Je Wil Wat se mladí lidé do on-line výzev nejčastěji zapojují kvůli napětí, zvědavosti, získání a udržení kamarádů či zvyšování popularity. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, zvládnutí mnoha výzev je jednoduché – nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti ani speciální vybavení. Tyto faktory pak často podle výzkumu Jong & Je Wil Wat vedou k tomu, že nebezpečí je ve výzvách podceňováno, což bývá umocněno i zhlédnutím videí, jejichž aktérům se nic nestalo. Velkou roli hraje rovněž vzájemný tlak a snaha napodobit své vzory, ať už se jedná o influencery nebo starší kamarády.

Podle Geerta a Anity Reyndersových může být pro mnoho dospívajících opravdu těžké říci NE svým přátelům, zejména když se všichni výzvy účastní. Některé děti si myslí, že daný úkol musí udělat, aby se začlenily do skupiny přátel. Další se pak mohou cítit vyděšeně a osamoceně. Je však důležité, aby si uvědomily, že není v pořádku, aby je někdo do něčeho nutil. Na základě zkušeností, které nizozemští manželé shromáždili ve své nadaci, dnes mladým lidem radí:

Řekněte sebejistě NE. Říci NE svým přátelům však často vyžaduje silnou vůli. Pokud si budete trénovat říkat NE, bude pro vás snazší (kamarády, návrhy kamarádů) odmítnout. Zároveň se díky tomu vyhnete situacím, ve kterých se necítíte dobře, bezpečně nebo pohodlně. Zkuste se podívat i na své kamarády, kteří jsou zvyklí říkat NE a umí se vypořádat s tlakem vrstevníků.

Nesuďte své kamarády jen podle toho, že se do některé výzvy nezapojí a nenaplní tak vaše očekávání. Naopak. Snažte se respektovat jejich rozhodnutí.

Pokud se vám aktivity, které podnikají vaši kamarádi, nebudou líbit nebo byste se při nich necítili dobře, zkuste navrhnout něco jiného.

Na on-line výzvy a s nimi spojená rizika se zaměřujeme v projektu „Bezpečně na netu“. Jako první vlaštovku vypouštíme tento týden na náš Instagram, Facebook a Youtube krátké spoty, které se v sobě snaží kombinovat humor s vážným poselstvím.

To ostatně v rámci svého průzkumu mj. doporučuje i agentura Jong & Je Wil Wat, podle které mezi mladými lidmi nefungují zákazy. Naopak funguje varování před nebezpečím a diskuze o tom, jak některé výzvy fungují. Našimi spoty se zároveň snažíme zvýšit povědomí o on-line výzvách a motivovat rodiče a učitele, aby si k tomuto tématu zjistili více informací. V rámci projektu „Bezpečně na netu“ se on-line výzvám chceme i nadále věnovat.

 

Jiří Průša

Reklama
Reklama