Chleba a pečivo se vždy bere jako základ, i když u nás nesmíme zapomínat na pivo. O tom bude také řeč.
Příčinu letošního zdražení chleba a pečiva lze vidět především ve špatné úrodě pšenice, která způsobila zdražení mouky. V loňském suchém roce se za několik měsíců zvedla cena mouky o 1000 korun za tunu, to znamená o pětinu. Pekaři mluví o dalších položkách, které měly vliv na zdražení nejen chleba. Byly to především rostoucí ceny energií a zvyšující se příjmy.
Svá zdůvodnění najdou i jiní výrobci potravin. Podívejme se na desetileté srovnání. Začněme od zmiňovaného chleba a pečiva. Na konci roku 2009 (52. týden) stálo kilo konzumního chleba v průměru v ČR 18,85 Kč (říjnová cena 2009) a nyní po deseti letech je to 25,86 Kč. Kilogram bílého pečiva stojí po deseti letech 47,44 Kč a před deseti lety jste stejné množství pečiva pořídili za 32,02 Kč.
Další ceny
Pivo, výčepní světlé lahvové stalo před deseti lety, průměr za ČR, 9,24 Kč a dnes Statistický úřad uvádí jeho průměrnou cenu 11,91 Kč. Šok přichází ve srovnání cen brambor. Zatímco před deseti lety stály brambory 8,87 Kč, dnes za kilo konzumních brambor zaplatíme v průměru 23,31 Kč (uvedeno ve statistikách za březen 2019). Ještě větším šokem lze označit zvýšení cen másla – dnes činí v průměru 206,56 Kč za kg. Rozdíl je astronomický, je to sci-fi, před deseti lety jsme zaplatili za kilogram másla necelou stokorunu – přesně podle statistiky 97,61 Kč. Podíváme-li se na srovnání masných produktů, za vepřovou pečeni jsme před deseti lety dali 104,55 Kč a dnes 119,9 Kč. Hovězí maso stálo koncem roku 2018 kilogram 225,62 Kč (za letošek údaje z ČSÚ ještě nejsou) a v roce 2009 nás hovězí stálo 178,76 Kč.
Spočítáme-li to, dnes dá rodina za chleba a pečivo (osm rohlíků, půlka chleba denně) kolem devíti set korun měsíčně. Zatímco před deseti lety to bylo kolem šesti set korun. O tři sta korun za deset let, to znamená, že jenom na těchto dvou položkách máme o padesát procent dráže! Kdo má zájem, nechť si porovná na webových stránkách Českého statistického úřadu další položky, které se týkají potravinářských výrobků.
Naše mzdy a inflace
Statistický úřad uvádí s koncem roku 2018 průměrnou mzdu za ČR 33 840 Kč a reálná mzda vzhledem ke spotřebnímu koši je pochopitelně mnohem nižší. Navíc se jedná o celorepublikový průměr, kdy nelze srovnávat Prahu s Karlovarským krajem, kde je mzda nejnižší.
Z dalších statistik ale zjistíme, že na průměrnou mzdu u nás dosáhla v loňském roce přibližně jen jedna třetina obyvatel. Proto je lépe počítat se střední hodnotou - mediánem, který má větší vypovídací hodnotu. Medián českých mezd měl ve čtvrtém kvartálu 2018 hodnotu 29 247 Kč a rostl dokonce více než průměrná mzda.
Toto vše se výsledně projeví na inflaci. Ta se projevila výrazně v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta, čímž se vyrovnala roku 2006. V roce 2007 byla historicky s 2,7 procenty nejvyšší. Loňská inflace se rovnala 2,1 procentu (viz). O inflaci se zmiňujeme záměrně, neboť podle Českého statistického úřadu se tahounem inflace v roce 2017 stal právě růst cen potravin. Tehdy to komentoval ředitel ČSÚ Marek Rojíček: „Nejvýrazněji zdražily potraviny. Ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly o 5,2 %. Klíčové bylo zdražení pekárenských výrobků a obilovin, mléka, sýrů, vajec a masa. Zvýšily se ale i ceny bydlení, energií a dopravy.“
Z uvedeného vidíme, jak zásadní roli hrají nebo mohou hrát roli potraviny a vše, co jejich cenu určuje. Za loňskou mírou inflace stojí především nárůst cen bydlení, ale za nimi jsou opět ceny potravin.
Mirko Radušević