Jak se změnila po listopadu česká společnost a kdo nastoupí po Andreji Babišovi? Zeptali jsme se politologa

Demonstrace na Letné jsou pouze součást politického souboje, myslí si politolog Jan Kubáček. V rozhovoru redakci také řekl, že v příští koalici s hnutím ANO může nahradit sociální demokracii hnutí Trikolora. Politolog si zároveň nemyslí, že je opozice mezi sebou schopna reálně spolupracovat.
Hnutí ANO a jeho proslulé volební motto
Hnutí ANO a jeho proslulé volební motto

Jak se změnila společnost od devadesátých let?

Optikou třicetiletých lidí ta společnost rozhodně více poskočila. Je úplně někde jinde, co se týče kvality života, co se týče akceschopnosti. Spousta lidí začala privátně pracovat, začala něco rozvíjet, jak v podnikání, tak ve svém životě. Společnost je mnohem sebevědomější. Druhou věcí je, aby se lidé mohli nadále otevřeně svobodně vyjadřovat, a to se začíná omezovat.

Můžete přiblížit, v čem se začíná svobodné vyjadřování omezovat?  

Největší problémem je, že se v podstatě dneska dostáváme do situace, kdy začínáme na sebe aplikovat takovou autocenzuru. To, co by nemuselo být hodně přijímáno, nebo by mohlo být kritičtější, tak začínáme omezovat. „Autocenzurujeme“ se mnohem více než například Francouzi, Němci, Britové, kteří se za svoje kritické názory rozhodně nestydí. Konkrétně mám na mysli bezpečnostní otázky, ochranu hranic, ekonomickou diplomacii, vztah k Číně, Rusku a dalším východním zemím. Češi mají tendencí být často papežštější než papež. To je velmi nebezpečné. 

V souvislosti s polistopadovým vývojem bývá často Česko srovnáváno se sousedními zeměmi. Ekonomické reformy byly však v Česku úspěšnější, než v Polsku nebo na Slovensku. Jak si stojí ČR například v porovnání s pobaltskými zeměmi?

Když budeme porovnávat ČR s Lotyšskem a Litvou, tak jsme určitě úspěšnější. S Estonskem jsme na podobné úrovni. Estonsko je velikostně menší, a ještě navíc je tam dominantní, ne vždy přátelsky naladěná ruská menšina. V tomhle ohledu ta estonská společnost potřebovala postrčit. Proto země provedla velmi tvrdou ekonomickou reformu, která byla úspěšná. V průběhu dalších let Estonsko provedlo spoustu IT reforem, od elektronizace státní správy až po elektronické volby. ČR má vnitrospolečenskou situaci mnohem stabilnější, zároveň nebyla nucena jít do překotných změn. Je ale faktem, že tím jsme zůstali někde na půli cesty. Máme řadu chytrých řešení, ale pořád je kombinujeme se starým systémem. Jinými slovy, máme například elektronizaci, ale stejně často obíháme všechno pěšmo. 

V současných průzkumech veřejného mínění dominuje hnutí ANO a hned za tím jsou Piráti. To jsou strany bez jasného ideového ukotvení. Jak je možné, že v 90. letech měli Češi mnohem jasnější názory na to, jakým směrem by se měla země ubírat, než dnes?        

Já si myslím, že je to dozvuk z transformace z 90. let. Levice a pravice se v podstatě vyprázdnila. Mnohokrát se stalo to, že levice privatizovala a prováděla pravicové opatření, a naopak pravice dokázala v klidu zvedat daně a některé hospodárné kroky rušit. Společnost se mnoha v pravicových i levicových nápadech zklamala, přestala jim věřit a začala vyhledávat „nová košťata“. Objevily se tady strany, které řekly, že to budou dělat zcela opačně, rebelsky. A Češi si tak dnes v podstatě začali vybírat podle míry rebelství. Mladší lidé si vybrali Piráty a ti starší zkušeného manažera. Svého Babiše mělo i Pobaltí a Itálie, takže to zas tak nové není. Pak je tady nejrazantnější skupina lidí, kteří chtějí de facto napravovat i to, co nedělali komunisté, a ti volí strany protestní, jako SPD. Procházíme si určitou etapou, která byla na západě i na východě od nás. 

Andrej Babiš často tvrdí, že jej současná pravice „porodila“, do jaké míry je toto tvrzení pravdivé? 

Rozhodně s tím velmi dobře marketingovým způsobem pracuje. Určitě mu nahrálo, že vlády poslední dekády často neměly dostatečnou podporu, zato měly různé kauzy a byly rozhádané. Ten důvod, že vstoupil do politiky, hlavně, aby si ochránil své podnikatelské investice, je věc druhá. Ale marketingově šikovně podchytil to, co velká voličská skupina cítila. 

Kdo vůbec přijde po Andreji Babišovi?

Buď budou Češi hledat nějakého politika, který to začne dělat více umírněně a profesionálně, anebo bohužel budeme hledat někoho typu pokračovatele Andreje Babiše, který to bude dělat malinko jinak. Bude taková ta italská zkušenost, kdy Silvio Berlusconi padl a objevili se jiní. Tím myslím, že bude opět velké volání po nějakém lídrovi, který bude vystupovat populárně, populisticky, srozumitelně, emočně a mnozí si řeknou „jo to se nám líbí, má podobný postup jako Babiš, ale nemá zátěž těch kauz.“ 

Jak hodnotíte současné protesty na Letné?

Já to upřímně vnímám jako součást politického souboje. To nebezpečí Andreje Babiše není tak velké, jak je popisováno. Spíš si myslím, že se tady brojí na další volby, a že se možná buduje další nové protestní hnutí. 

Co se stane se sociální demokracií, které Andrej Babiš svými prohlášeními a svojí politikou vysál voliče?

Pokud ČSSD nezmění razantně styl, tj. nepřijde s novými tvářemi a razantní politikou, která bude založena na přísnějším posuzování sociálnější pomoci, tak sociální demokracii čeká příští období pobyt mimo Poslaneckou sněmovnu. Velmi reálně ji v koalici nahradí hnutí Trikolora. 

Opozice je jednotná de facto pouze v otázce Andreje Babiše. Je šance na to, že by současná, respektive budoucí opozice byla schopna reálně v koalici vládnout?

Zatím je ta šance, že by opozice mezi sebou začala spolupracovat, velmi mizivá. Ti lídři současné opozice jsou pro společnost málo. Lidé chtějí nějakého Andreje Babiše nastaveného jinak. 

Jakým způsobem se do veřejného mínění odrazí hádky současných Pirátů a způsob, jakým vedou hlavní město? 

Už se to promítá. Nějaká 2-3 procenta jim snižuje pražský primátor Zdeněk Hřib. Vzhledem k tomu, jak to vede, jaká témata řeší, jak postupuje vůči Pražanům, jak plní, resp. neplní volební program Pirátů. Můj soukromý odhad je, že se Piráti ještě propadnou o čtyři procenta popularity. 

Bude do budoucna posilovat nebo oslabovat vztah Čechů k EU?

Myslím si, že vztah k EU se bude jednak posuzovat podle toho, jak se vyřeší dotační krize, jak se vyřeší bezpečnost hranic a jakým způsobem se podaří rozchod s Velkou Británií. Kombinace, migrace, Schengenu a přístupu ke společným právům v rámci českého trhu budou ty nejzásadnější hodnoty, podle kterých si budou běžní lidé vytvářet svoji vazbu, a buď důvěru nebo nedůvěru vůči EU. 

Je pravda, že se mladší ročníky nezajímají o politiku?

Vezměte si, kolik vašich spolužáků na gymnáziu chodilo k politice, kolik z nich politika skutečně zajímala. Politika přichází s věkem, s tím, jak začnou lidé chodit do zaměstnaní a jak jim začnou chodit složenky. Nástup povinností a narození dětí jednotlivé lidi potom motivuje k tomu, aby se o politiku více zajímali. Nemyslím si, že se mladší ročníky zajímají o politiku méně či více, než tomu bylo dříve. 

Kdo bude příští prezident ČR?

Já si stále myslím, že by to mohla být žena a myslím, že by to ČR i slušelo. 

reklama