Jaké to je, zúčastnit se kurzu meditace přímo v Indii?

Sedím mezi 60 Indy a Indkami, v celém chrámu jsou pouze dvě bělošky a já. Musím mít zavřené oči a soustředit se pouze na svůj dech. Jde to dost těžko, myšlenky mi ubíhají všemi směry. Obklopuje nás tzv. ušlechtilé ticho, do kterého se ozve strašné říhnutí, které se díky chrámové ozvěně ještě dlouho ozývá. Tohle opravdu nebude jednoduché.

Kde to jsem?

Po hektickém přejezdu z Nepálu jsem konečně dorazila do Kanpur International Vipassana Meditation Centre, abych se zde zúčastnila kurzu meditace pro začátečníky. Mou vizí je si zde odpočinout a srovnat mysl, ačkoli jsem nikdy předtím nemeditovala a ani se o to nesnažila.

Přečtěte si také:

Čeká mě perných 10 dní

Po příjezdu jsem podepsala hustě popsanou listinu s pravidly, a hned když jsem odložila pero na stůj, musela jsem odevzdat všechny své věci. Snad je ještě někdy uvidím, proběhlo mi hlavou. Mohla jsem si nechat jen oblečení a hygienické potřeby. Mobil, MP3 přehrávač, kniha, papír, tužka, Drahuš, to vše muselo do skladu, kde to na mě počká následujících 10 dní.

Pravidla kurzu jsou opravdu přísná

Po prostudování pravidel kurzu mi zatrnulo. Ne, že bych si myslela, že se tu budeme poflakovat, ale posuďte sami – deset dní nesmím opouštět objekt, 10 dní na nikoho nesmím promluvit, ani s nikým navazovat oční kontakt, nesmím cvičit, ani běhat, mohu se jen zvolna procházet po objektu (ten jsem však prošla za necelou minutu). Nesmím si číst, psát, poslouchat hudbu. Dá se říct, že se mi na 10 dní obrátí život naruby.

Žádný pohyb, žádná čokoláda, žádné maso, žádné pivo, jen veganská strava dvakrát denně a k večeři čaj a banán. Deset dní mám strávit v ušlechtilém tichu. No to jsem na sebe zvědavá.

Většinu dne trávíme v meditační hale – celkově se medituje 10,5 hodiny denně. Ženy jsou zahaleny do sárí (tradičního indického oblečení) a je jich tu méně než mužů. Ti sedí na druhé straně meditační haly, která vypadá trochu jako chrám. Bydlí se také odděleně. Pro jistotu je mezi ženskou a mužskou částí vysoký, železný plot.

Ušlechtilé ticho?

Základem všech sezení je soustředit se sama na sebe a odfiltrovat okolí. Hluk z probíhající rekonstrukce areálu se ještě jakž takž ignorovat dá, ale neustálé hlasité krkání a prdění ostatních účastníků kurzu už hůře.

Pro Indy to není nic neobvyklého. Nikoho to nezaráží. Ačkoli se na ostatní kurzisty nemáme koukat, nenápadně se rozhlédnu kolem, ale všichni mají zavřené oči, zkřížené nohy a spojené ruce. Vypadají zcela soustředěně. Naše kultury jsou prostě rozdílné.

Celkový zážitek a dojem

Je zajímavé, jak může být deset dní nesnesitelně dlouhých, stejně jako mohou utéci velmi rychle. Pro nás všechny to byl velmi intenzivní zážitek a na každého měl jiný dopad.

Pro mě byl kurz velmi náročný. Nejhorší bylo celodenní sezení a nemožnost fyzické aktivity. Ačkoli pokrmy z masa miluju, během kurzu mi vůbec nechyběly. Ani večerní hlad nebyl tak hrozný.

Každodenní meditování mi bohužel nezůstalo, ale i přesto měl na mě kurz velký vliv. Jaký, to se jen těžko popisuje. Zatímco někteří plakali, že je kurz již u konce, pro mě to bylo vysvobození. Během těchto 10 dní jsem však načerpala tolik energie, že jsem ji měla na rozdávání ještě dlouho poté. Doporučuju vám si to zažít a sami uvidíte.

Pokud hledáte klid a odpočinek, kurz meditace Vipassana je jednou z možností. Budete mít dostatek času urovnat si myšlenky a třeba se vám konečně podaří vyřešit si dlouhodobé problémy.

Přečtěte si také:

Populární filmy na Prima Zoom