Japonky vyrazily do boje proti podpatkům na pracovišti. Jsou nezbytné a žádoucí, reagoval ministr

Kampaň KuToo - hra slov z japonského kutsu, což znamená boty, a kutsuu, což znamená bolest - zahájila herečka a spisovatelka na volné noze Jumi Išikawová. Ta si rychle získala veřejnou podporu. Podle agentury Kyodo se pod petici kampaně KuToo podepsalo již více než 19 tisíc osob, které čelí přísným požadavkům zaměstnavatelů, co se nošení podpatků týče.

‚‚Tohle je jen první krok. Jde o problém, který považuje mnoho žen za zásadní problém. Myslí si ale, že by neměly vznášet námitky, protože vysoké podpatky se rovnají slušnému chování. Tomu je teď konec,‘‘ cituje agentura Kyodo slova Išikawowé v průběhu tiskové konference v Tokiu. ‚‚Dnes jsme předložili petici, která vyzývá k zavedení zákona zakazujícího nutit ženy nosit podpatky. Jde o stejný problém, jako je sexuální diskriminace nebo obtěžování,‘‘ dodala.

Většina japonských společností má striktně stanoveny podmínky ohledně pracovní morálky a dresscodu. U žen se jedná především o vysoké podpatky, proto i v obchodech jsou vymezeny regály s ‚‚business‘‘ obuví a ta je ve všech případech na podpatku. Průměrná výška podpatku se pohybuje kolem sedmi centimetrů, výjimkou nejsou ale ani mnohem vyšší.

Zaměstnankyně obchodní sítě business oděvů Aoki ve městě Ósaka potvrdila, že obuv bez podpatků je ve většině japonských společností, a především ve veřejné správě, nepřípustná. A to i v případech onemocnění nohou či těhotenství. ‚‚Dovolili mi nízkou obuv až ve třetím trimestru,‘‘ nechala se slyšet jedna z podporovatelek KuToo.

Jenže ministr zdravitnictví Takumi Nemoto zřejmě žádná nařízení ohledně obuvi zaměstnavatelům adresovat nehodlá. „Podle mého to (nošení obuvi s vysokými podpatky) spadá do rámce toho, co se na pracovišti obecně uznává jako nezbytné a žádoucí,” reagoval ministr na otázku opozičního poslance v parlamentní komisi. Pokud ale zaměstnavatel nutí nosit takový typ obuvi ženu, která kvůli tomu předtím utrpěla zranění, dá se to považovat za obtěžování, dodal Nemoto.

Problémy s dresscodem mají i ženy v Evropě

V roce 2015 se pořadatel filmového festivalu v Cannes omluvil za to, že byl některým ženám odepřen přístup na červený koberec, protože neměly vysoké podpatky. Herečka Julia Roberts šla na znamení protestu další rok naboso.

Začátkem letošního roku byla zase kritizována letecká společnost Norwegian Air za to, že požadovala, aby přinesly lékařskou zprávu ty ženy, které chtějí nosit nízké boty. V opačném případě jsou součastí povinného dresscodu vysoké podpatky. Ingrid Hodnebo, mluvčí norské Strany socialistické levice, obvinila leteckou společnost z toho, že je uvězněna v „Mad Men vesmíru‘‘ z 50. a 60. let.