Jednání probíhají na setkání v Brazílii. Verdikt by měl padnout příští týden. Japonské zájmy nejsou překvapivé. Japonci odjakživa považují lov velryb za součást svých tradic a tamní ekonomiky. Současná pravidla umožňují výjimky. Země jako Japonsko, Island nebo Norsko mohou určitý počet kytovců lovit pro vědecké účely, a k tomu určité množství, které bylo součástí dohody o zákazu lovu.
Negativní ohlasy vyvolaly nedávno zveřejněné informace, že Japonci zabili přes sto březích samic a desítky mláďat. Údajně pro věděcké účely. Dvě lodě v Jižním oceánu u Antarktidy ulovily 333 plejtváků. To odstartovalo debatu o opětovném povolení lovu a jeho udržitelné podobě.
Japonci navrhují, aby jako kompenzace za obnovení povolení lovu vzniklo více rezervací pro velryby a stanovily se limity pro udržitelný výlov. Argumenty kritiků jsou ve dvou rovinách. Ta obecná se nese v duchu ochrany přírody a připomínání už probíhajících negativních vlivů na oceány, jako je znečištění plasty nebo globální oteplování. Jsou zde ale také argumenty, které připomínají, že jsou kytovci velmi inteligentní a mají vysoce vyvinuté sociální struktury. Jejich zabíjení jim tak způsobuje strach a bolest. Jedním z největších odpůrců japonských snah o obnovu povolení lovu je tradičně Austrálie. V konsorciu zemí, které se snaží o ochranu velryb je i Česká republika.
