Je potřeba reforma výuky, obrátilo ministerstvo školství v otázce povinné maturity z matematiky

Ministr školství povinnou maturitu z matematiky podporoval, po analýze letošních výsledků však změnil názor. Z těch vyplývá, že studenti neumí používat logické myšlení a aplikovat matematiku na reálný svět. Podle předsedy Pedagogické komory to ale není nic nového. Povinná maturita z matematiky je prý politické rozhodnutí.
matematika ilustrace
matematika ilustrace
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Roky debatované téma poprvé dostalo fyzické rysy za vlády Bohuslava Sobotky, když tehdejší ministryně školství Valachová prosadila návrh zákona o povinné maturitě z matematiky. Asi 2 roky poté ho nová vláda znovelizovala.

Současný ministr školství Plaga (ANO) byl dlouho zastáncem povinné maturitní zkoušky z matematiky. To však jen do té doby, než si prohlédl výsledky letošních maturit, ze kterých vyčetl, že studenti neumí používat matematické myšlení.

Ve světle „nových“ skutečností se ministr rozhodl, že je nejlepším řešením nejprve optimalizovat výuku předmětu a nastavit podmínky, za kterých dává maturita z matematiky smysl. Takové podmínky budou podle jeho odhadu za osm až deset let.

Tento časový rámec se odvíjí od počtu školních let. Výuka tedy musí být vyladěna tak, aby ji žáci zažili už na základní škole a postupně se touto metodou propracovali až k maturitě.

„Myslím si, že by to nebylo fér vůči studentům, kteří by měli povinnou maturitu z matematiky a její výuka by byla pořád v té formě, ve které je teď,“ vysvětlila redakci TV Prima tisková mluvčí Aneta Lednová.

Od února je nicméně na stole novela zákona, se kterou přišlo právě současné ministerstvo školství. Ta by zavedla povinnou zkoušku z matematiky ve školním roce 2021/2022.

Plaga se může pokusit novelu změnit ještě předtím, než ji dá na vládu, pokud se to nepovede, stále má možnost usilovat o změnu novely ve Sněmovně.

Ministr si nechal analýzu vypracovat v době, kdy se téma povinné maturity z matematiky začalo objevovat ve veřejném prostoru, tedy kolem maturit. „Kdyby ta data dopadla normálně, tak by ministr k tomuto kroku nepřistupoval,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT.

K maturitě cestou reformy

Didaktický test z matematiky zvládlo ve státní části maturity skoro 85 % studentů. Dlouhodobě si ji ale vybírá menšina a zbytek sází na cizí jazyk. Letos si maturitu z matematiky zapsala asi pětina prvomaturantů.

Podle Plagy je potřeba upravit výuku tak, aby byla matematika více zaměřena na praktickou, využitelnou část. Dále chce podpořit učitele a zaměřit se na jejich kvalitní přípravu. Důležitá je prý i reforma financování regionálního školství.

Předseda Pedagogické komory Radek Sárközi zastává názor, že by měli mít studenti možnost volby. „Dělali jsme anketu mezi našimi členy a většina z respondentů se přiklonila k tomu, aby to zůstalo tak, jak je to nyní,“ řekl pro TV Prima.

„Klíčové je to, že stát nedokáže zajistit, aby na základních a středních školách učili matematiku kvalifikovaní učitelé matematiky. A když toto nedokáže zajistit, tak není korektní nutit z ní všechny maturovat,“ řekl Sárközi.

Předseda komory zdůrazňuje, že si čeští studenti vždycky mohli vybrat a maturitní zkouška z ní v ČR povinná nikdy nebyla. Nevidí důvod, proč by se to mělo teď změnit.

Ministerské sliby

Pedagogická komora není se současným ministrem školství příliš spokojena. „Trochu mi vadí, že pan ministr slíbil odbornou diskuzi, která měla proběhnout loni na podzim a nic neproběhlo,“ říká Sárközi v kontextu zavedení povinné maturity z matiky.

Chybí zde podle něj diskuze mezi ministerstvem a aktéry ve školství. „Ministr se nezajímá o zájmy učitelů,“ kritizuje Plagu. Některé kroky, které ministerstvo provádí, však vítá.

Ministr se například postavil proti tzv. „cut-off score“, které by bylo součástí jednotných přijímaček na střední školy a nastavilo by laťku, kterou pokud uchazeči o studium nepřekročí, na školu se nedostanou.

 

Štěpán Sochor

Reklama
Reklama